Resumé

Předkládaná rigorózní práce Německá a česká terminologie v logistice je koncipována jako příspěvek k jazykovědné analýze německé a české logistické terminologie.

Logistika jakožto souhrn všech technických a organizačních činností, pomocí nichž se plánují operace související s materiálovým tokem, prodělala od konce 2. světové války mohutný rozmach. Těžko bychom našli nějaké odvětví národního hospodářství, které by se bez ní obešlo. Její význam je stěžejní také pro podnikovou ekonomiku, protože logistika zahrnuje nejen tok materiálu, ale i tok informací mezi všemi objekty a překlenuje nejrůznější časové procesy v průmyslu i v obchodě. Jedná se o velmi široký obor, zahrnující poznatky a potažmo také terminologii mnoha dílčích disciplín, jako např. dopravy, manipulace s materiálem, skladování, balení, dokumentace, informací a služeb. V rámci této práce jsem se při excerpci slovního materiálu zaměřil na tyto oblasti: 1. materiálový tok, 2. skladová technika, 3. přeprava, paletizace a kontejnerizace.

Předkládaná rigorózní práce se skládá v podstatě ze dvou částí, teoretické a praktické.

V úvodní, teoretické části, jsou nastíněny základní otázky týkající se odborného jazyka.

Nejprve jsou osvětlena jeho jednotlivá pojetí z pohledu badatelů z německy mluvící oblasti.

Tyto úvahy jsou dále rozšířeny o horizontální členění odborného jazyka ve smyslu koexistence (teoreticky) neomezeného množství jednotlivých vědních disciplín a o jeho vertikální třídění podle teorie Heinze Ischreyta z poloviny 60. let a novější klasifikace německého lingvisty Lothara Hoffmanna. Dále se věnuji otázkám, jak spolu souvisí odborný jazyk a odborná slovní zásoba a jejich resultáty aplikuji na logistiku, kterou definuji a vymezuji její místo v rámci vědních disciplín.

Tyto výklady jsou doplněny ještě pojednáním o terminologii a terminologické vědě. Po počáteční explifikaci tohoto pojmu uvádím, k jakému stavu dospěli terminologové v německé a české jazykové oblasti. V obou jazycích se tyto vědecké poznatky používají především při tvorbě všeobecně závazných dokumentů v rámci normalizace, standardizace a unifikace v národním a mezinárodním měřítku a pochopitelně při lexikografické práci, jejíž výsledky v oblasti logistiky shrnuji. Neodmyslitelnou součást této kapitoly představuje metodické pojednání o vztazích mezi termíny, a to v pojetí Gerharda Rahmstorfa, rakouských badatelů Helmuta Felbera a Gerharda Budina, představitelů vídeňské terminologické školy, a čínského jazykovědce Gengfu Zhoua, jehož klasifikaci sémantických vztahů v názvosloví automobilové techniky přejímám a používám pro utřídění logistické terminologie.

Jelikož mám v úmyslu provést v praktické části této práce i kontrastivní česko-německou analýzu názvosloví v logistice, navazuji na předchozí rozpravu ještě krátkým pojednáním o možnostech překladu v oblasti odborného jazyka a terminologie. Přitom si všímám několika základních aspektů, se kterými je překladatel technických textů neustále konfrontován: věcné (odborné) kompetence, kompetence v oblasti odborného jazyka a pojmosloví, kulturně -specifických a individuálních vlivů. V potaz beru také problematiku ekvivalence termínů, jejíž nástin je uveden. K práci terminologa a překladatele odborných textů v současnosti neodmyslitelně patří rovněž výpočetní technika a její softwarové nástroje sloužící ke správě terminologie, které jsou ve stručnosti představeny.

Praktická část této práce je věnována analýze logistického názvosloví, při níž se klade mimořádná pozornost na sémantické vztahy, především potom na vztah celku a části. Tato metoda, kterou použil v 90. letech Zhou při tvorbě německo-čínské databanky automobilové techniky, ukázala, že také v logistické terminologii se ve značné míře promítá vliv sémantických příznaků v relaci celku a jeho části. Jedná se o tyto příznaky: členění, složení, výčet, forma, funkce, materiál, rozměr, číslování a pozice. Vlastní terminologické charakteristice předchází ještě kvantitativní rozbor slovního materiálu a jeho setřídění do 5 tematických okruhů: 1. materiálový tok, 2. přeprava, balení, skladovací jednotka, 3. paletizace a kontejnerizace, 4. skladové systémy, 5. prostředky pro pozemní dopravu.

Z celkového počtu více než 1000 lexikálních jednotek bylo v rámci jednotlivých okruhů analyzováno dohromady cca. 300 slov, která byla setříděna do 64 schémat se společným sémantickým příznakem. Přitom bylo zjištěno, že napříč celým lexikálním spektrem převládá příznak formy, který byl zastoupen celkem 20krát, což představuje 31%. Tento vysoký údaj poukazuje na to, že různorodost forem, tj. konstrukčních variant a typů strojů a zařízení, má v technických vědách rozhodující význam. Tato pestrost forem se odpovídajícím způsobem projevuje také při tvorbě pojmenování. Dalším v pořadí, početně však daleko méně zastoupeným, byl příznak výčtu (cca. 22%) a členění (cca. 16%). Naproti tomu příznaky číslování a funkce byly zastoupeny pouze 1krát, což svědčí spíše o jejich okrajové funkci.

Kontrastivní analýza české a německé terminologie v logistice navazuje v některých ohledech na tuto část práce a v některých ohledech ji také doplňuje. Je ovšem strukturována jinak, opírá se o teoretické poznatky nastíněné v kapitole o překladu odborných textů a terminologie a jejím cílem je identifikovat a popsat sémantické diference mezi německým a českým názvoslovím. Všímá si také odlišného tvoření termínů v obou jazycích, přičemž důraz je kladen na to, jakým způsobem se v češtině tvoří pendanty odpovídající německým kompozitům.

Při srovnávání obou jazyků dochází k praktickému ověření tvrzení německé translatoložky Brigitte Horn-Helf, která je názoru, že při překladové práci se příslušné názvosloví ani v případě komplikovanějších terminologických sousloví nepřekládá, nýbrž nahrazuje. Výjimku představují ovšem případy, kdy je kvůli absenci českého výrazu cizojazyčný termín převzat a přeložen. Někdy takto dochází k lexikálně nepříliš zdařilým překladům metaforických, popř. metonymických pojmenování. Na základě uvedeného slovního materiálu rovněž demonstruji, že v některých případech terminologických sousloví syntagmatického charakteru dochází v češtině k tomu, že jednotlivé složky příslušného lexému nejsou z hlediska sémantiky kompatibilní. Důvodem je skutečnost, že některé sémy dílčích složek termínu jsou zastoupeny v jazyce výchozím, v jazyce cílovém však chybí.

Může tak být oslabena nebo dokonce zpochybněna adekvátnost takového termínu.

Mezi německou a českou terminologií v logistice jsou z pohledu slovotvorby markantní především dva rozdíly: jednak je to nesoulad v počtu jednotlivých složek termínu, jednak odlišnosti slovotvorných typů a modelů. Při odlišnostech v počtu složek termínu dochází v některých případech k tomu, že v jednom jazyce je příslušný výraz sémanticky širší než v druhém, protože příslušná determinační komponenta není zastoupena. Obzvlášť v technických disciplínách, v nichž se klade velký důraz na exaktnost projevu, se může taková inkongruence stát snadným zdrojem nedorozumění a omylů.

Při analýze rozdílů ve slovotvorbě si kladu otázku, jakým způsobem čeština vytváří terminologické protějšky k německým kompozitům. Na vybraných lexémech zkoumám nejprve jejich morfologickou strukturu, určuji způsob, jakým byly vytvořeny a následně zjišťuji, pomocí jakých prostředků čeština reaguje na determinační složky německých kompozit. V mnou analyzovaných příkladech byla výchozí určující komponenta transformována do jazyka českého jako 1. anteponovaný kongruentní atribut adjektivního charakteru, 2. postponovaný genitivní atribut, 3. postponovaný předložkový atribut.

Rovněž nelze opomenout skutečnost, že v němčině se při vytváření nových termínů v daleko větším měřítku používá pomlčka. Na rozdíl od češtiny je zde cílem dosažení co možná největší determinace. Při přejímání zkratek a zkratkových slov z němčiny dochází k tomu, že příslušná zkratka se používá i nadále (zvlášť pokud se jedná o akronym), celé znění termínu se ovšem přeloží.

V závěru práce poukazuji na to, že existuje výrazná diskrepance mezi počtem vědeckých pojednání o logistice na straně jedné a tím, co dosud bylo napsáno o terminologii logistiky, jejíž zkoumání se zatím nachází v počáteční fázi.