Vachek, J. (1960): Dictionnaire de linguistique de l 'Ecole de Prague. Avec collaboration de J. Dubskÿ. Utrecht & Antwerp: Spectrum.
Vachek, J. (Ed.)(1964): A Prague School reader in linguistics. Blooming- ton: Indiana University Press.
Weinbrot, H.D. (Ed.) (1972): New aspects o f lexicography. London, Am- sterdam & Carbondale: Southern Illinois University Press.
Weinreich, U. (1963): “Lexicology”. In: Current trends in linguistics 1, Soviet and East European linguistics. The Hague: Mouton, 60-93.
Wörterbücher. Dictionaries. Dictionnaires. Vol. 0-3. Ed. by F.J.Hausmann et al. Berlin & New York: W. de Gruyter 1989-1991.
Josef Filipec - 9783954794676 Downloaded from PubFactory at 01/10/2019 03:01:37AM
00050172
L exikální n o r m a
I . V ÿ s 1 e d к y d о s a v a d n i h о b á d á n 1
I. T e m a t i k a j a z y k o v é n o r m y a k u l t u r y j e s ic e s t á l e a p r á v e m c h lo u b o u c e s k é l i n- g v i s t i k y a d o s t a ł o s e j i z a s l o u z e n è i m e z in á r o d n ih o u z n á n i, a le p r e s t o j e t f e b a t u t o p r o b l e m ā t i k u d á le o b j a s n o v a t a p r o h lu b o v a t . P r á v e le x ik á in ! n o r m a j e v d o m á c íc h i z a h r a n ic n íc h p f í s p é v c í c h z m i n o v á n a j e n o b e c n e , o k r a j o v é a c á s t e c n é , j a k o b y v e s t í n u j i n ÿ c h n o r e m , v v r a z n e j š ic h a d ü le z ité já íc h .
P o z o r n o s t t o i n u t o t é m a t u j e p o t f c b n á i v z h le d e m к z m è n á m s o u c a s n é h o s t a -v u j a z y k a a j a z y k o -v ê d y . Z -v l á s t é -v I e x i к u d o š lo -v l i -v c m s p o le c e n s k ÿ c h u d á l o s t í p o ś le d n ic h let к r o z s á h lé m u p r o u d è n í m ezi periferi! a c e n t r e m s y s t e m u ( F i l i p e c , 1 9 9 2 а , 1 9 9 3 ) , к r o z s á h lé m u p r e j im á n i cizích p r v k û , z m ē n i l o s e p o s t a v e n í j a z y k a k r á s n é l i t e r a t ur y , v j e h o ż p r û m é r n é m ״d o b r é m a u t o r o v i “ v i de i V . Erti r. 1 9 2 9 т е * rí i k o j a z y k o v é s p r á v n o s t i , v c e n tr u p o z o r n o s t i se o c t l j a z y k o d b o r n ÿ a p u b l i c i s t i c k y л n a d u l e ż i t o s t i i k v a n t i t é n a b y ł a j a k o v ÿ r a z s p o le c e n s k é h o k o n t a k t u ! n lu v e n á f o r m a j a z y k a v e d le fo r m y p s a n é .
S e z m e n a m i ve s l a v u j a z y k a s o u v is e j i i z in è u y v s i t u a c i I i 11 g v i s t i к y . N a p f . n è m e c k y l i n g v i s t a К C l o y , a u t o r p r ą c i o n o r n ic , j e fo r in u lo v a l j a k o ״z m é n u p a ra -d i g m a t.11 o d .sy sté m u к u z i t í a j e h o f unkc i ve s p o l e č n o s t i “ ( 1 9 8 7 , s 121) . J d e tu 0 du raz n a l i n g v i s t i k u f e c i , k te r o u s v é h o èasu p f i p o m n é l V S k a lič k a ( 1 9 4 8 ) p ro ti I m g v is t ic e s y s t é m u j a k o ״s b ír k y p r a v i d e l “ ־ v z t a h s y s t é m u a feci fo r m u lo v a l o v š e m uż V . M a t h e s i u s ( 1 9 4 2 , s. 1411.) - , a o d o p l n è n i l i n g v i s t i c k ÿ c h m e t o d m e t o d a m i s o c i o l i n g v i s L i c k y mi . P o j e t í m o n o l i l n o s t i s y s t é m u b y l o n a h r a z e n o j e h o d ife r e n c ia c í v e vari et y, ij. j a z y k o v é ú t v a r y ( t e ż d i a s y s t é m y ) . v e s t u p n i c i s t a n d a r d , s u b s t a n d a r d , s o c i á l n í a a r c a im v a r ie ty ( A m n i o n , R e m i l o , o b a 1987; S g a ll e t al . , 1992) . Ve v z t a h û к j a z y k u p r e v á z i l y p o s t o j e t e c h n ic k é a e k o n o m ic k é a z a s t iíiu j í j e h o t r a d i c n í a c i t o v é c h á p á n i j a k o j a z y k a n á r o d m 'h o . T y t o z m è iiy о \ $ е ш m a j i š ir š i s o u v i s l o s t í , n a p f . ve
Fr anc i i p r o b í h a l y u v e d e n é t e n d e n c e uż p o válce ( S a u v a g e o t , 19G2), a v N c m e c k u o d le t s e d e s á t v e h .
V s e c h n y t y t o z m é n y , m e t o d y a p o z a d a v k y , pfi i n t e r d i s c i p l i n á r n í o t e v f e n o s t i lin- g v i s t i k y j i s t é p o c h o p i t e l n é , Ize v ša k v i d é t j a k o lo g ic k é d o p l n é n i s t r u k t u r n í 1 i n g v i s t i к у , и n á s v z d y f u n k č n c a s o c iá ln è o r i e n t o v a n é , n a j e jiż v ÿ s l e d k y p r a v e z a h r a n i ć n i l i n g v i s t e i s o c i o l i n g v i s t é s u z n á n í m n a v a z o v a li. Vzdyt! s t a l e p ro- h l u b o v a n á s t r u k t u r n í a n a l ÿ z a u m o z n u j e a p o d p ír á i k o m u n i k a t i v n è p r a g m a t ic k o u o r ie n t a c i l i n g v i s t i k y , k t e r o u o s t a t i l e n i k d o n e p o p ír á a k te r o u d n e s a k t u a l i z u j e di lei p o c i t a c o v ÿ p o h le d 11a j a z y k . V t é t o s o u v is l o s t í Ize p f i p o r n e n o u t i E. C o s e r i a , k t e r v povazuj«» z a h l a v n i ú k o l l i n g v i s t i k y p o z n á n í a a n a l y z i i j a z y k u j a k o p a r a d i g m a t i c -k ÿ c h s t r u -k t u r ( 1 9 7 6 , s. 12) a pri t o m v ÿ z n a m n é z a s á h l i d o f e ś e n i v z t a h û s y s t e m u , n o r m y a reći ( 1 9 5 2 ) . К p o ž a d a v k u k o m u n i k a t i v n í h o m o n i s m u , v y h l a s o v a n é m u né- k t e r y m i a u t o r y , z v l á s t é v s o u v i s l o s t í s p o c i l a č i , p r i p o m í n á m 1 s lo v a V . M a t h e s i a :
״ Kd o k o l i c h c e s p r á v n è resi ti p r o b le m y j a z y k o z p y t n é (z d iir a z . J . F . ) , m u s i ci bati o b o u j e jic h ( t j . f e č i ) s t r á n e k ( tj . s o c iá l n í s d ē l n o s t i i i n d m d u á l n í h o v ÿ r a z u ) . K a ż d a in o n is t ic k á L eon e I mg v i s t i c k á m á |>roto p f i n e j m e i i š i m p r a v d u j e n p o l o v i c n í “
00050172
* 159 •
2. U ż i t e ć n y m v ÿ c h o d i s k e m n a š ic h p o z n a t k u b u d o u č e s к é a n è k t e r é z a h r a n i c -n i p r á c e t ÿ к a j i c i s e j a z y k o v é n o r m y a k u lt u r y . D u l e ż i t y m i m e z n i k y v r o z v i n u t í t é t o o t á z k y b y ly d v é u d á lo s t i: k o n á n í P r v é h o m e z i n á r o d n í h o s j e z d u s l ā v i s t u v P r a z e r. 1 9 2 9 a r. 1 9 3 2 u s p o í á d á n í c y k l u p r e d n á i e k c le n û P L K , v ë n o v a -
n ÿ c h p r e d e v š im o t á z k á m s p i s o v n é h o j a z y k a a j e h o n o r m y a v y d a n ÿ c h t e h o ž r o k u v s b o r n í k u S p i s o v n á č e š t i n a a j a z y k o v á k u l t u r a ( v y d . В. H a v r á n e k a M . W e i n g a r t ) . Z v l á s t n í k o m is e z c ie n u P L K p r a c o v a la r a d u m é s í c u n a T e z íc h u r c e n y c h p r o t e n t o s j e z d . U se k t y k a j íc í s e s l o v a a s p o j e n i s lo v v y p r a c o v a l p o d l e J . V a c h k a V . M a t h e s i u s ( T e z e , 1 9 2 9 , s. 7 4 ) . O n t a k é refero v a l о n é k t e r y c h b o d e c h T e z í v e s v é m ú v o d n í m r e f e r á t e u v e d e n é h o c y k l u a s b o r n ík u , n a z v a n é m 0 p o ž a d a v k u s t a b i l i t y v e s p is o v - n é m j a z y c e . V k o n t e x t u té d o b y , k d y j e š t ē d o z n ív a l p u r i s m u s , d o k o n c e v N a s i f e c i, a l e i u Er t l a , k te r ÿ z a v r h o v a l m n o h é k a lk y a p r e j a t à s l o v a ( 1 9 2 6 , s . 1 6 8 n . ) , a j e š t ē i u T r á v n í c k a ( v . d á l e ) , Ize c h á p a t v a r o v á n í p f e d u ž i v a n i m n e o b v y k l y c h s l o ž e n i n , od*
v o z e n i n a h y b r id n íc h n o v o t v a r ú - p f i p o u š t ē j i s e j e n j e d n o t k y už v ž i t e . O b o h a c o v á n i l e x i k a o d u v o d n é n é f u n k c n é a s t y l i s t i c k y n e m á s e d i t n a ű k o r v ÿ z n a m o v é p r e s n o s t i a u s t á l e n o s t i (s. 2 7 ) . D u l e z i t é j e m i s t o z T e z í, k d e M a t h e s i u s d o p o r u č u j e u r c o v á n í p o j m o v y c h o b l a s t i , z f e t e l к i n t e l e k t u a l i z a c i , a le i a f e k t i v n o s t i , d o p l n o v á n í s l o v n í zá- s o b y p r e j í m á n í m a k a lk o v á n ím . V ÿ s l e d k y j a z y k o v é s t a b i l i z a c n i h o usi l i , k te r é v y t y c i l j a k o ű k o l c e s k é i i n g v i s t i k y , s p o j i l s p o ž a d a v k e m t f i p f ír u c e k : p r ír u c n íh o s lo v n í k u s o u c a s n é c e á tin y , j e j í m l u v n i c e a őeské s t y l i s t i k y . V h o d n é b y l o i j e h o k o n s t a t o v á n i ,
״ž e v s e c k y s lo ż k y j a z y k a n e v y z a d u j í s t e j n é s t a b i l i z a c e n e b o j í n e p f i p o u s t é j í v s t e j n é m i r e “ ( s . 2 6 ) .
M i s t o v é n o v a n é s lo v n í k u (s. 2 9 ) j e v p o z d ē j š i v erzi c l á n k u ( M a t h e s i u s , 1 9 4 7 , s.
4 3 2 n . ) z m é n é n o a r o z á ír e n o . R. 1932 t o t i ž j e š t ē n e m o h l m i t M a t h e s i u s p f e d s t a v u о 9 s v a z k o v é m P f í r u é n í m s l o v n í k u ( P S ) , к n é m u z se v le t e c h 1 9 3 2 - 3 4 k o n a ł y t e p r v e
p r e d b ē ž n e p r á c e a j e h o ż pr v ni s v a z e k j e d a t o v á n l e t y 1 9 3 5 - 3 7 , k d e ž t o r. 1 9 4 7 už m o h i v i d é t s e ś i t y 5. s v a z k u . T e h d y d o p o r u č o v a l , a b y b y l P S c h á p á n n e je n j a k o s lo v n í k p o p is n ÿ , a le i j a k o n o r m a t i v n i , a v š a k v y z a d o v a l v e d le n é h o i ״s l o v n í k pro s k o lu a d û m ” , j e d n o s v a z k o v ÿ s lo v n ík , k te r ÿ b y o b s a h o v a l ״n e j z a k la d n ē j š i s lo v n í z á s o b u d n e š n i s p i s o v n é ć e ś t i n y “ . R. 1 9 3 2 n e b y lo и n á s p o d l e j e h o n á z o r u j e s t é t a k é ״d o s t j e m n é b r o u ś e n y c h n a s tr o j u " pro ״v ÿ z n a m o v o u p i t v u “ , k te r é si ž a d a s y n o n y m i k a a a n t o n y m i k a (s. 2 8 ) .
P r o d a l s í v ÿ v o j o t á z e k j a z y k o v é n o r m y a k u l t u r y by ł n e j d u le z i t é j s í H a v r â n k û v
$
o b s á h l y p f ís p é v e k U k o l y s p is o v n é h o j a z y k a a j e h o k u l t u r a ( 1 9 3 2 , s. 3 2 - 8 4 ) , d o p l n é n ÿ k o l e k t i v n é s c h v á le n y m i O b e c n y m i z a s a d a m i p ro k u l t u r u j a z y k a ( s . 2 4 5 - 2 5 8 ) . T e n t o p f í s p é v e k by l p r o h l o u b e n o v ÿ s le d k y H a v r á n k o v y p r á c e F u n k c e s p i s o v n é h o j a z y k a , p r e d n e s e n é r. 1929 n a p r v n ím s je z d u čs. p r o fe so r u ( H a v r á n e k , 1 9 6 3 , s . 1 2 - 1 8 ) . V Z á s a d á c h si a u t o r p o v z d y c h l: ״T e o r e t ic k y z n á m á a n o r m a t i v n é k o d if ik o v a n á j e j e n d n e s n í g r a m a t ic k á s t a v b a s p is o v n é c e á tin y ...; s lo v n ík s o u c a s n é h o s p i s o v n é h o j a z y k a je t e o r e t ic k y z n á m p r a m á l o “ (s. 2 4 7 ) . V p r v n í č a s t i p f i s p è v k u r e si H a v r á n e k v z t a h norrny s p i s o v n é h o j a z y k a a úz u. T e n t o v z t a h Ize v y j á d f i t z n a i e h o h le d is k a j a k o p r ű n i k , tj. s p o l e č n o u c á s t d v o u kr u h û s p í e s a h u j í c i m i c á s t m i . U z u s s á m n e v y t v á r í n o r m u s p i s o v n é h o j a z y k a , ta s e v y v í j í z r u z n y c h t e n d e n c i z a t e o r e t i c k ÿ c h z á s a h ű , a n a d r u h é s t r a n é j s o u v ú zu i j e d n o t k y n e n o r e m n í. V y z n a m n á j e H a v r á n k o v a d ife r e n c ia c e s y s t é m u , p r o je v u a n o r m y v e s m y s lu d a l e k o p o z d ē j š i z m í n é n é r o z s á h lé s t u d i e E. C o s e r i a ( H a v r á n e k , 1 9 3 2 , s. 3 3 ) .
Josef Filipec - 9783954794676 Downloaded from PubFactory at 01/10/2019 03:01:37AM
00050172
• 1 6 0
־
P o z o r n o s t vyvolalo H a v r á n k o v o d v ojí vymezení normy. V u v e d e n ém clánku ji totiz c h á p e j a k o ״s o u b o r j a z y k o v ÿ c h pros tredkù, g r a m a t i c k ÿ c h i lexikálních“ , ״ kte- rÿch se m á u z i v a t “ (s. 33 a 35). kdežto v nëmecky psané pf ednás ce, proslovené г.
1936 n a 4. mezin. kongresu lingvistu v Kodani, j e mu j a z y k o v á n o r m a ״eine rein in n e rsp ra c h li c h e E r s c h e i n u n g “ , sociální n u tk á n í závazné pro každeho ciena ja z y ko- vého s p o l e č e n s t v i ( 1936, s. 152). K. Hausenblas (1994, s. 326) pr o je v u je podiv nad t i m t o p o j e t i m n o r m y j a k o s o u b o r u j e d n o t e k a chápe j e j a k o m e t o n y m i c k y posuń od v y m eze n í n o r m y j a k o s o u b o r u pravidel pro uživani nebo j e š t ē lépe j a k o regulator u užiti j a z y k o v ÿ c h p r o s t r e d k ù kolektivné srozumitelnÿch a vh odnÿc h. P oj eti no rm y j a k o s o u b o r u p r o s t r e d k ù o d m í t l také n apf. lipskÿ sociolingvista R. G ro ße N o r m a neni p od le nē h o v n i t r o j a z y k o v ÿ je v , nybrż pr oblém je h o uživatelu. D o m n í v á m se však, že H a v r á n e k v é d ő m é c h á p a l n o r m u t í m t o d v o j í m z p ü s o b e m , a to, j a k v uve- d e n é m c lá n k u piše, j e d n a k j a k o energeia, tj. jazykovou činnost (v textil se uvádí mvliié néinecky e kv iv ale nt Sprac/nverÅ־ misto Sprachtätigkeit), je d n a k j a k o ergon.
tj. j a z y k o v ÿ litvar. Navázal t í m t o p o j e t i m n a W. H u m b o l d t a a O. J e s p e r s e n a . Z lile- diska lexika a slovníku Ize o b é t a t o p o j e t i po chopi t a dokonce v i t a t , zvlásté kdyż H a v r á n e k bliže určuje n o r m u j a k o ״ všeobecnē zn ám é a s r o z u m i t e l n é p r o s t f e d k y “ (s. 154). O b j e v u j e se и né h o tež z t o t o z n é n í nor m y se s t a n d a r d e m , ale bez vymezení t o h o t o p o j m u (s. 152). Urcení n o r m y j a k o všeobecnē z n á i n v rh a sr o z u m i t e l n ÿ c h p r o s t r e d k ù m á v o b la s ti lexika nejbliže к po jm u centra lexikálního s y s t é m u a ko- r e s p o n d u j e s M a t h e s i o v ÿ m u v e d e n ÿ m , avšak pozdéji form ulo va nym p o ž a d a v k e m , aby je d n o s v a z k o v ÿ slovník o b sa hov al ״ nejzákladnéjsí slovní zásobu d n e s n í spisovné č e š t i n v “ .
O b o j í p o j e t i no rm y, j a k o ,.komplexu prost redkù i zákonitostí, které a u t o r i a użi*
vaielé k o n k r é t n í c h variet p o c i t u j í j a k o pravidelné a chápou j a k o z á v a z n é “ , spojili pák ve své definici v j e d n é z poślednich ргасі Л. Jedlicka a J. C h l o u p e k (1988, s.
1651).
S I l a v r á n k o v v m p o j e t i m n o r m y j a k o vnitrojazykového je v u a s j e jí závazností projevil s o u h l a s K. Heger (1969. s. 54n.), kterÿ aplikoval t o t o k r i t é r i u m n a rozlise- ni r o m á n s k y c h d i a l e k t u s n o r m o u a bez normy. Upozornil však, że t a k t o c h á p a n á n o r m a vychází ze s y s t é m u a j e kon fron to vá na s j e h o aktualizacerni, že m á tedy m e t a j a z y k o v o u p o v a h u ( n e n í in ne r-ob jekt sp rachl ic h, nybrz m e t a s p r a c h l i c h , s. 55).
O p r á v n é n o s t t o h o p o t v r z u j e nase dále uvedená ch ara k te rist ik a v y z n a m u j a k o sys- té m o v é h o d n o t y , m e t a j a z y k o v è formulované v ÿ k la d e m , kterÿ m á zároven p o v a h u k o m u n i k a t i v n í normy. K. Gloy doplnil v drive cit. práci p r o b l e m ā t i k u n o r m y nēko- lika u ż i t e ć n y m i poukazy. T y k a j í se zfetele к intencionáln os ti nor m y a k p o t r e b ë jeji i n t e r p r e t a c e , tj. v p o d s t a t ë zfetele k v ÿ z n a m u , dále u p o z o rn èn i n a inovace a krea- t i v i t u v j a z y k ù , k te ré j s o u s v è d e c t v i m toho, že ja z y k o v á činnost n ezaleži j e n n a n o r m á c h a konvencích uż zjiśtenych, ale že i nővé no rm y p í e d j í m á . F r a n c o u z s k ÿ lin g v is ta L. G u i l b e r t (1972) dokonce prohlásil za n o r m u i s a m u j a z y k o v o u tvori- vost. Gloy j e š t ē ta k é odlišil n o r m u j a k o obsahovy regulati v od p r a v i d l a . z á k o n a, konvence a p ri k a zu , p op f. zakazu. Teorii lingvistické regulace se zabÿval z hlediska a n t r o p o l o g i e J . - C . Co rb eil (1983). J d e о pusobeni spolecenské sku pi ny n a k u l t u r n i chování j e d n o t l i v c ù p o m o c í učeni, a u t o r i t y a vzoru ( m o d e ļ u ) , pričemž se u p l a t ń u j i pr incip y konverģence, kontroly, k o n ti n u ity uzu, integrace a diferenciace.
־ 161
-Už drive by la и n á s z d u r a z n è n a d y n a m i c k á p o v a h a n o r m y a j e jí o d l i š n o s t o d k o d i f i k a c e , tj. védeckého zachycení spisovné n o r m y j a k o činnosti i j e j í h o vy- s l e d k u , v pracích H a v r â n k o v ÿ c h (zvl. 1935 a 1936), Je d lic k o v ÿ ch a D a n e s o v ÿ c h , a i и ni bylo n a konec v souvislosti s m y ś le nim , s o d r a z e m s p o le c en s k éh o vÿ voj e a s casové r o z r u z n é n y m i v a r ia n ta m i d o p o r u c e n o d y n a m i c k é p o j e t í ( D o k u l i l , 1952).
Kodi fikace m á m é n é pfikazovat a z a k az o v a t a vice v y s v e t l o v a t , d o p o r u c o v a t , zdú- v o d n o v a t . I m p lik u je i z m e n y a vÿvojovou p e r s p e k t i v u ( D a n e š , 1968, s. 25). N a užši r o z s a h kodifikace p r o t i n o r m e a n a j e j í specifičnost pfi p o p i s u ruz nyc h j a z y k o v ÿ c h r ov in p o u k á z a li J . K r a u s et al. (1981, s. 228).
V s e s t r a n n é m u osvétlení p r o b l e m a t i k y n o r m y a kodifikace, v a r i a n t n o s t i a dalšich j e v u z hlediska lingvistiky i sociolingvistiky v s o u c a s n é j a z y k o v é s i t u a c i vënoval néko lik c lá n k u a cá s t své kniżni publikace A. J e d l i c k a (zvl. 1963, 1974, 1979, 1982).
L e x ik a a d y n a m i k y lexikálních v a r ia n t se t ÿ k à m i m o j i n é p o u k a z n a r u z n é fešeni p o d o b s d l o u h o u k m e n o v o u s a m o h l á s k o u , n a p f . j e n m i t p r o t i Ipèt a d u b l e t é čnēt, čn it ( 1974, s. 78u.). Je d li c k a upozornil i n a né kte ré procesy v rovine le x ik á ln és ém a n - tické, j a k o j e k o n k u r e n c e slovotvornÿch p r o s t f e d k ù , un iv e rb iz a c e a m u l t i v e r b i z a c e , i n t e r n a c i o n a l i z a c e a nacionalizace a de term i n o lo g iza ce. J e h o i M. J e l i n k a (1979, s.
10911.) zaujal p o s u n p n z n a k u na ose hovorovost, p o p f . m l u v e n o s t - n e u t r á l n o s t - k n i ž n o s t , popf. z a s t a r a l o s t .
Nékolik v ÿ z n a m n ÿ c h pfispévkû vénoval o t á z k á m s p i s o v n é h o j a z y k a , j e h o socio- lo g ic k ÿ m a s p e k t i i m , j e h o vÿvojov ÿm t e n d e n c i m a p o s t o j u m j a z y k o v ÿ c h uživ a tel u к n im F. Daneš. [,o k ú d j d e о lexikum, považoval za klícovou o t á z k u j e d n o t n o s t lexi- kální s é m a n t i k y a s é m a n t i c k é h o s y s t é m u j a k o p f e d p o k l a d j e d n o z n a č n o s t i a o b e c n é s r o z u m i t e l n o s t i . S t í m pák souvisí i m i r a variability (1982). J d e te d y о o b e c n é po- ž a d a v k v k la d e n é n a a n a lÿ zu v ÿ z n a m u , j e h o v ÿ k la d a v ÿ z n a m o v é v z t a h y s y n o n y m . I n ic iati viu byla téz Danesova kritika n e j e d n o t n o s t i n o r m a t i v n i c h C h a r a k t e r i s t i k spi- so v n o st i a nespisov nosti nékterÿch t y p u slożenin, zv lá stè h y b r i d n í c h (1962).
V t é t o souvislosti nelze n e p f i p o m e n o u t by st rÿ a kritickÿ pfíspévek R. J a k o b s o n a О d n e s n í m b r u s ič s tv i õeském (1932, s. 85 -1 2 2 ). J a k o b s o n z a m i t á p f e t r v á v a j í c i teh- dy j e š t ē st r a c h z ģ e r m ā n i s m u - m n o h é z nich j s o u evr op eis m y, z h y b r i d n í c h slov, z kalkú, že slożenin, h á jí neologismy - ty nelze p a u s á l n é p o v a ž o v at z a zb y te cn é.
dále s e k u n d á r n í pfedlożky, pouk azuje proti Hallerovi n a v ÿ z n a m o v é a stylistické o d s t í n y s y n o n y m a kritizuje n e d o s ta te ć n o s ti d o p o r u c o v a n y c h n á h r a d (k r iz e - po- h ro m a , p o tiž) a s u b j e k t i v n o s t citového p o s t o j e (slovo p o d n o s néni p o d l e Hallera śćastne, protože p f i p o m í n á nos). J a k o b s o n už ve své d o b ē rozliśuje mezi p f e d m é t - n ÿ m v z t a h e m slova a v ÿ z n a m e m (s. 10011.). J e h o pfíspévek v m n o h é m pfedesel T r á v n i é k u v poz dēj ši clánek О jazykové s p r á v n o s i i (1942) v úsecích, k d e se a u t o r projevil j a k o brusie (s. 122, 156, I70n.). O d t n í t á n í slov j a k o k a m e n o lo m , b e zp e c n y 2 , n e p o c h y b n y ’ a j . , protože nejsou rozsífena o b e c n é, u k a z u je s p o r n o s i T r á v n ic k o v a p r oh lá se ní ״o b e c n é h o z v y k u “ za nejvvššiho r o z h o d cíh o v j a z y k ú .
Lze tedy s h r n o u t : Ja zy k o v á n o r m a se v uvedenÿch pracích c h á p e j a k o j a z y ko- vá a sociální ka tegorie a základní p o j e m v k o m p l e x u ja z y k o v é k u l t u r y . M á jistÿ apl ika êni o bo r, tj. o b s a h (to, co je p f e d e p s á n o ne b o dov ole no) , z p ü s o b (pfíkaz.
zákaz, p f í p u s t n o s t ) , p o d m í n k y užiti (v j i s t é m k o n t e x t u neb o v j i s t é s i t u a c i ) , au- t o r i t u , s it u a c e (v j i s t é varieté), sankce. Kodifikace s p is o v n é h o j a z y k a j e k o relati vn í
Josef Filipec - 9783954794676 Downloaded from PubFactory at 01/10/2019 03:01:37AM
00050172
-162
־
p o j e m n o r m y a jeji u p l a t n o v á n í n i á s v é nevÿhody. ale i j i s t é vÿhody. O b è ty to kale- gorie j e t f e b a c h á p a t p r u ż n e a d y n a m i e k y ve sm ys lu regulati vu, nikoli prohib iti vnè . a počitat. s jejich a s y m e t r i i . Toteż se t y ká adj. / i o r m a f i v n / ( g ra m ati k a , slovník), tj.
,popisujíci normu*. I kdyż se n o r m a , svon povahou d y n a m i c k á a otevfeiiá, p ie v a d i do f o r m y sta ti c k é pu bli kace, n eni a j e j i kodifikace povahu právnického uzákonèni uż p r o t o , že je d o c a s n á a n a h r a d i t e l n á kodifíkací ad ekvá tn èjs í.
К lexémiim se pfi jejich m n o h o a s p e k t o v o s t i a prislusnosti ke všem j a z y k o v ÿ m r o v i n á m vzta h u je svazek dilčich n o re in , po č in a je pr a v o p is n o u . Sepèti lexémû s myš- lenim a se z m ē n a m i spolecenské s i t u a r e smè ru je jejich poz nani, popis a analÿ zu na jejich v y z n a m a lizus. V t o m j e t a k é tēžištē lexikálni n o r m y a toniu ta k é odp o- vi d á p o j e t i sociolingvistiky, srov. H y m e s (1967, s. 646): Dva hlavni tr e n d y j a z y k a v sociálilích vèdách se tÿ k a j i v ÿ z n a m o v ÿ c h s t r u k t u r a s t r u k t u r užiti, otázek re- f e ren čnih o a so c iá ln íh o v y z n a m u , volby slov a j a z y k a . náfecí. varianty, s u b k ó d u . P o d o b n è se v y j a d f u j e J. D. Deserijev uvedenim c i t á t u z А. Г). Svejcera (1987, s.
5): ״ M i m o j i n é j e p r e d m é t e m sociolingvistiky i v ÿ z k u m vlivu sociálních f a k t o r u na f u n g o v á n í j a z y k a v procesech koinunikace, ja ko ż i a n a l v z a púsobení téchto f a k to ru 11a s t r u k t u r u j a z y k a a jejich o d r a z v ja zyk ov ÿc h s t r u k t u r a c h . “ T y t o obecné poukazy Ize v y u z it i v nasi souvislosti.
I l . S p e c i f i c k á p r o b l e m a t i k a
1. P r o b l e m a t i k a lexikálni n o r m y se t y k á j e d n a k lexikáim' zásoby, j e d n a k slovní*
ku ruznÿch t y p ü . k te ré teoretické p o z n a t k v a p o z a d a v k y rùzné aplikují. P o k u d j d e о lexiku m, v y v s t á v á o t á z k a j e h o n o r m o v a t e l n é h o nebo n o r m a t i v n í h o rozsahu, и slo vní ku j d e о rozsah m a k r o s U u k t u r y . tj. s o u b o ru vybra nych hesel. T u j e t f e b a p f i h l é d n o u t к nékolika h le dis kum . H a v r á n k ű v p o z adav ek obecné sr o z u m ite ln o s ti a z n á m o s t i lexikálních j e d n o t e k ( L J ) se nemuże t ÿ k a t j e n ak ti v n íh o lexika, jehoż rozsa h se o d h a d u j e 11a 8 - 1 0 tisíc LJ. Ilranice pasi v n íh o lexika se poso uvají к 70 t i s i c u m téchto j e d n o t e k , ovšem tu j e t f e b a po či ta t s diferenciací na lex ik um všem z u á m é a lexikum specifické. a to profesni a zá jm o v é - znalost poślednich dvou j e u ruznÿch uživatelu riiziiá. Duleżity j e Danesûv pozadavek. a by ļ)0pis n o r m y a závaziiost jeji kodifikace pfihlízely k s t u p n i zakotvenosti j e d n o t e k v ce nt ru neb o v periferii s y s t é m u (1982, s. 149). Т а к d o cház ím e к vy me zení neperiferního lexika, j e d n o t e k n e u t r á l n í c h a j e d n o t e k s p f i z n a k y rûzného ty p u , jde-li о spisovnou n o r m u ,
sp is ovn ÿm i.
Z hlediska s y n c h r o n i e rozlišujeme slovníky popisné, n o r m a t i v n í , a to registrující a p r e s k r i p t i v n í , a slovníky d id a k ti c k é ( G a k , 1977). Tri ceské slovníky p a t r i z h r u b a d o t é c h t o tfí s k u p i n . P o j e t i spiso vné ho j a z y k a v nich však nebylo stejné. PS j e preva- hou popisnÿ, z a m é f e n ÿ n a le x ik u m klasiku krásné l i t e r a t u r y (Filipec, 1958), Slovník s p i s o v n é h o j a z y k a českeho ( S S J Č ) p f e s a h u je svou rozsáhlou, současnou i histori- zující periferii hranice s o u c a s n é sp iso vné normy, Slovník spisovné češtinv ( S S C ) u p l a t ń u j e d y n a m i c k é p o j e t i s o u casn é n o r m y s j i s t ÿ m i pr esa hy zvlásté d o o b e c n é češtinv. m o t i v o v a n ÿ m i i p ro g n o s t i c k ÿ m i zfeteli k v ÿ v o j o v ÿ m t e n d e n cim , a sleduje i cile did aktic ké. O v š e m o p r á v n é n é p r i p o m í n á švedsky lexikograf Svensén (1993), że każdy slovník m á uż svou p o v a h o u velkou p r e s k r i p t i v n í sílu. Na u p l a t n o v á n í n o r m a t i v n í c h hledisek v slovnících j s o u rúzné názory, nékdy i extrérnní, o d ne up- l a t n o v á n í stylistickÿch C h a r a k t e r i s t i k ( W e b s t e r ' s T h i r d , 1961) až po p u r i s m u s , n a p f . v slo vní ku dobr e fr a n co u z ś ti n y J. G i r o d e t a (1981).
00050172
163
-2. Lexikální n o r m a se vztahuje, j a k už bylo n a z n a č e n o , n a vsechny a s p e k t y le x é m u , ale p o d s t a t n é j s o u p r o ni ty, které se ty ka jí f o r m y lexému ve v z t a h u к v ÿ z n a m u , tedy i s l o v o t v o r n é u tv á íe n o s ti (1), rûznÿch ú r o v n i a funkcí v ÿ z n a m u (2) a úzu (3), v n ē m ž se lexikální n o r m a p ro s t u p u j e s n o r m a m i k o m u n i k a č n i m i a sty lis tic kÿm i.
♦
2.1. F o r m y i v ÿ z n a m u l e x é m u , ale i inte rfer ence j a z y k o v ÿ c h u t v a r û se t ÿ k à p r o b l e m a t i k a variant, z k o u m a n á i s o cio lin gvi st ik ou ( L a b o v , 1968; Jedlic ka, 1963, 1974, 1978, 1982; Filipec, 1978, 1980 aj. ). V a r i a n t y lex ém u uvádêjí i P r a v i d l a p ra v o p i s u , ale bez stylovÿch pfi zn ak ù , n a p f . u p f e d p o n o v ÿ c h o d v o z e n in s i m p l e x u
vléci. N a p r o t i t o m u SSĆ uvádí: dovléci, d o v lé c t, d o v ie k n o u t, hovor. d o v lík n o u t.
N o r m e p o d l é h á ta k e vztah formy z n a k u ( l e x é m u , m o r f é m u ) a referentu , p o p f . s é m é m u . Lze to pozorovat pfi z v l á d á n í cizího j a z y k a , n a p f . h l e d á ־li Némec s p r á v n é p o j m e n o v á n í p r o sítnici pfes sitk u a sito v k u , a n e b o pfi lexikalizaci neoloģismu.
Srov. i E n c y c l o p e d i a 5, 1994, heslo norma.
N a zfetel к f o r m á m po jm enov ání upozornil už V. M a t h e s i u s ve s p o j e n i s neob-vyklyini s l o ž e n i n a m i a hybridními tvary. Dnes j s o u i h y b r i d n í slożeniny p l n o p r á v n é (Dan es, 1962). O v š e m zatím s o t v a p f e k o n a jí periferní p f í s l u s n o s t slozeninové od-vozeniny Íinow-howisía (počitačovi k -é t L. Vaculík), h y b r i d n í o d v o z e n i n a p o tiž is ta (R. Ceška), ne d o s t sro z u m ite ln á o d v o z e n i n a a b s tá k ( , a b s t i n e n č n i den pro drogové závislé p a c i e n t y ’) neb o t é á k o p ád n á o d v o z e n i n a v y a r g u m e n to v a te in ÿ ( h o d n o t y js o u
v-e m i s t o /ь Ize o d ú vo d n it).
é
2.2. U s t f e d n í pozice v ÿ zn am u lexému pro p o j e t í lexikáim' n o r m y v y p l y v á z j e h o dvojí, jazy k o v é a sociální, funkce. S v ÿ m v ÿ z n a m e m se lexém j e d n a k začlenuje do s é m a n t i c k é h o s y s t é m u jazyka, j e d n a k u m o ż n u j e srriysluplnou komunikaci. V obsa- hővé pozici lexému rozlisujeme tfi s é m a n t i c k é u r o v n é : úroven polysémie, mon osém ie a j e ji kontextové s i t u a č n i specifikace v e x e m p l á f í c h lexému. T y t o tfi úrovné o z n a č u j e m e j a k o sémantické s p e k t r u m , s é m é m , a k o n t e x t o v ÿ nebo referenc- ni v ÿ z n a m . V naši souvislosti jd e о dvojí. totiž s y s t é m o v o u a k o m u n ik a č n i úroven a funkci mono sémic ké LJ. Rozdíl o b o u úro vn i se oz fej m ű j e n a p f . и neoloģis mu, stane-li se bēžno u LJ lexikalizaci, tj. s c h o p n o s t í o b s a d i t nejen pozici reference, ale
i signifikace, s é m é m u .
Dvojí funkci, a to s t r u k t u r n é s y s t é m o v o u a k o m u n i k a t i v n é no rm u jí cí m á ta-v ÿ z n a m u , sé m é m u . V p r ta-v n í m p f í p a d é p f e d s t a ta-v u j e ta-v y k la d j a k o m e t a j a z y k o v y e k v i v a l e n t s é m é m u . z a h r n u j í c í je dn o tl iv in v , s t r u k t u - rovanou hierarchii sému kategoriálního. generického a s é m ù diferencních. vv jád fe- nou a n a l v t i c k o u vétou, napf. srdce su bs t. .orgán pú sob íci s v ÿ n u s t a h v o b é h krve*.
To to p o j e t í v ÿ k l a d u nalézá p o d p o r u v sociologicky o r i e n t o v a n é m p f ís p é v k u A. Men- neho Definition ( 1987). Cílem defmice j e p od le né h o ur čen i p o j m u a zjistèni vyzna- mu i určeni ״ p r a v i d l a , jak se bu d e slova u ž i v a t “ (s. 26). O v s e m definice v logickém
>myslu re p r e z e n tu je vyssí a b s t r a k c n i úroven, néz j a k o u m á lexikografickÿ vÿ kl ad . Ten totiž m á , j a k bylo uvedeno, vedle p r o k a z a t e l n é s t r u k t u r n é s v s t é m o v é funkce ו p o v a h u lexikálnéséinantické n o r m y vzhledem к rozptÿ leno s ti a proiuênlivosti úzu.
V o r m a t i v n i p o v a h u vÿkladu p o d p o r u j e i s k u t e č n o s t , że n e k te ré s é m a n t i c k é r y s y vÿ- : n a m u m a j i s t a t u s v i r t u é m ú ( P o u i e r . 1964), tj. m o ž n o s t i o me zen é p i a m o s i i, aebo tvofí o t e v f e n é fady. Srov. v ÿ k la d y slov b o u fe ż. 1. .atmosférickÿ jev provâzenÿ
‘ê t r e m . blesky, h f m ê n i m a zprav. i destém*; b rá m t ned. 1. , h a j i t , c h r á n i t zbr an i,
Josef Filipec - 9783954794676 Downloaded from PubFactory at 01/10/2019 03:01:37AM
00050172
-164
־
silou, slovy ap.*; cizi pfíd. 1. ,vztahující se к j i n é m u s u b j e k t u , je d n o tl iv c i, kolektivu ( n a p r . c. m a je te k , j a z y k ) 1.
J e však j e š t ē jin ÿ t y p v у к 1 a d и , kterÿ lze proti p r v n i m u , definicnimu, ozna- cit j a k o u z u á l n i . N apf. v Collins C o b u il d ELD (1990) se uvádí: dream 7 is used t o describ e s o m e t h i n g t h a t vou th i n k is wonderful, especially s o m e t h i n g that you t h o u g h t you would never be able to have or experience. Vedle t o h o se ovšem n u t n è v y s k y t u j í i v ÿ k i a d y dfivējšiho t y p u , s t r u k t u r n í h o , napf. d r e a m 1. A dream is 1.1 a n i m a g i n a r y series (tj. genus) o f events th a t vou experience in your mind while you are asleep. O b d o b n á p r a x e j e napf. v slovníku žive fra nc ou zst in y M. Da- v a u a a kol. (1971). K o m u n i k a t i v n è z am éf en é, tedy je d n o fu n k èn í slovníky nepocítají s p o p i s e m v ÿ z n a m o v ÿ c h s y s té m o v y c h souvislosti v lexiku, s t i m , że każda LJ fun- guje pfi kom unika ci v rûznÿch użitich i j a k o člen dílcího s y s t é m u , v kompetencích už iva telū j a z y k a z h r u b a st ej né chápanv. Nerozlišovani v ÿ z n a m u s y s té m o v é h o a vÿ- z n a m u k o n k r e t i z o v a n é h o v j e d n o t l i v ÿ c h kontextovÿch užiti'ch však muže z n a m e n a t p í i s o u z e n í s é m a n t i c k é h o rysu p a t f í c í h o d r u h é m u slovu s p o je n i v ÿ z n a m u slova prv- ního. J e o v š e m t f e b a p f i z n a t , że k o m u n i k a t i v n í pojetí v ÿ z n a m u m á bliž pfedstavē p o c í t a c o v é h o slovníku.
2.3. N ase p o z o r n o s t se nyni ob ra ci p r i m o к ú z u LJ. Uzus j e ja z y k o v á konvence slabši než p r a v i d l a a normy. J e to s p o n t á n n í ja zykové chování p r u m é r n é h o uživatele j a z y k a . K a ż d a LJ re p r e z e n tu je ve své oblasti užiti, tj. v množinē s p o je n i s exem- pláfi j i n ÿ c h LJ, j i s t o u cást úzu. V t o m t o p f í p a d é se tÿkà lexikální n o r m y sp ojo vání e x e m p l á f u L J , tvo fe ní kolokací (v. dále), které um ožnuj e uspokojivou komunika- ci, s c h o p n o u docílit ž a d o u cih o k o m u nik acní ho efektu (Filipec, 1992). Protože j e ta k o v á kom un ik ace n u t n ÿ m p f e d p o k l a d e m ùspèsného mezilidského k o n t a k t u , jsou k o m u n i k a c n i n o r m y vseobecné a nevyluèuji užiti LJ s j a k ÿ m k o l i pfizna- к е т . T a k n a p f . uživa J. H a n á k v glose Zabity strejèek, v niż se kriticky vyj ad fu je к v z t a h û m rûznÿch politickÿch s t r a n , vÿrazu pavïacové d rb n y, šlapnout do dreku, со v y p á c h n e na verejnost aj. (Liter, noviny 12. 1. 1995, è. 2, s. 2ab). Na pozadí k o m u n i k a c n í c h n o r e m se pák u p l a t n u j í zavaznējši a specifičtējši n o r m y s t y listické.
N a p f . V. M a t h e s i u s kritizuje užiti s p o j e n i slov obuvnicÀ'ÿ učen misto ševcovsA׳/׳
učednik v knižce p r o m l a d e ž (1942, s. 41).
3. C h a r a k t e r komun ika cních a stylistickÿch n o r e m j e ovlivnován v ÿ z n a m e m , opozici m l u v e n o s t i a p sa n o sti a s t a n d a r d u - s u b s t a n d a r d u .
3.1. V ÿ z n a m se p r o j e v u j e v t o m t o p f í p a d é pfi spoj ová ní v ÿ s k y tû LJ k o m * p a t i b i l i t o u jejich s é m a n ti c k ÿ ch rysu. T í m dochází v pozitivních p f íp a d ec h к s m y s l u p l n ÿ m s p o j e n í m j e d n o t e k o d p o v í d a j í c í m te m ati ck é orientaci pfislu šne ho k o n t e x t o v é h o úseku. P o ru s o v á n í u z u á ln í spo jit el nos ti, s ni m ž se p o t k á v á m e n a p f . и d ē t i a z v lá s tè u cizincû, muže m i t i pozit ivn í, tvofivou funkci ( n a p f . v poezii) a vede p a k b u d ' k rozsífení ob la sti užiti, n a p f . ad je k ti v a ve spo je ni suge st/vn/ otáz À־a, n e b o к v y t v o f e n í nového v y z n a m u , n a p f . slovesa ve spoj eni p r e d s ta v e n ím è oslovilo.
3.2. U v n i t f s t a n d a r d u dnes hla vné vlivem rnédií zesílil vliv jazykové f o r m y m l u v e n é p r o t i f o r m ē p s a n é . K a ż d a z tèchto sesterskÿch j a z y k o v ÿ c h for em m á svou n o r m u a o b ē t y t o n o r m y js o u k o m p l e m e n t a r n i (Vachek, 1939 aj .) . V j e d n o m z poślednich clánku dovozuje J. Vachek, że ze s t r u k t u r n í h o hle diska j e p s a n á f o r m a j a k o p f íz na ko vy člen opozice stále n a d f a z e n á n o r m é m lu vené (1987, f r a n c o u z s k y 1994/95).
Rozdil psané a mluvené ja zykové formy se pr o je v u je j a k o rùz né o d s t u p n o v a n é už it i existujících jazykovÿch možnosti. Rozdily tykající se lexika souvisí se s p o n - t á n n o s t í mluvené formy pr o ti p ii p r a v en o s ti projevù psanych, se s i t u a č n i eliptič- n o s t í p r o t i explicitnosti, s uzíváním prozodickych p r o s t r e d k ù p r o t i i n t e r p u n k c i aj.
0 г á 1 n o s t j a k o pfíznak se pro jev u je napf. pfizvukovou pozici a in t o n a c i u častic zd u ra z n o v a c ic h , citovÿch, m o d á ln íc h (zrovna, jisté, aie, p r o s t e ) , zv ÿ se n o u frekvenci slov s velkÿm v ÿ z n a m o v ÿ m ro z s a h e m - v to m i slov obe cné Ćeśtiny (vēc, z á le z ito s t, fa/rt), deixe (t en , to, takovej, nejakej), pf ita kání a n eso uh la su ( a n o , jo , k d e p a k , h m ) , k o n ta k to v ÿ c h p r o s tr e d k ù (vis, chapes, že j o ) , ruznÿch vycpávek a p r o s t r e d k ù k l a d n ē i z á p o rn é expresivních.
Existenci specifické komu nikacní n o r m y prokazují i ukázky a u t e n t i c k ÿ c h m lu - venÿch t e x t ú , v y d a n é O. Müllerovou. Hlavní a u t o r k a s a m a p o u k a z u j e n a jejich
״ f u n k č n i vÿstiznost, situačni v h o d n o s t , ״ kultiv ova nos t“ sui generis“ (1992, s. 13).
O v š e m , i když - j a k pise - ״ nespisovnÿ pól reprezentovanÿ v s o u l a d u s r e g i o n á l n í m p ù v o d e m nahr ávek obecnou češtinou ... zcela p f e v l á d á “ (s. 12), n e d o m n í v á m se, že to p l a t i о lexiku te xtü v té mífe j a k o o jevech hlàskoslovnÿch a morfologickÿch.
1 v rozhovoru babicky s vnučkou i v so u k ro m é zábavé dvou dvojic v y s o ko sk olà kù j d e velkou pfevahou о zá k la d n i le x i k u m spisovné, spolecné s o b e c n o u češtin ou.
S v y u z i t i m aut ent ickÿ ch mluvenÿch te xt ù v slovníku j e i technickà potiż. O b v y k l e j e t f e b a p f e p s a t je béznÿm grafickÿm üzem. Uzitecné by było z k u ś e b n i v y d á n í s p e c i á l n i h o slovníku mluvené lexikálni zásoby.
3.3. U p l a t n o v á n í o p o z i c e s t a n d a r d u a s u b s t a 11 d a r d u , zv lá sté obec- né ćeśtiny, je pfíznacné pro m luv enou komunikaci. p f e d ev š im bčžno u a n evere jn ou.
Dochází pfi t ó m k tzv. p f e p í n á n i k ó d ú (Sgall et al., 1992, s. 16 a j . ) , к pro- s t u p o v á n í vyšši (formálni) a niżsi (neformální) vrstvy ( K r e m n i t z , 1987, s. 210n.).
Uvádèní p ro st fedk û o b e c n é ć e ś t i n y prodélalo ve tfech naśich slovnících z a j i m a v ÿ vÿvoj. V PS se feśeni o t á z k y standard!!!, funkčni a p r a g m a t i c k é p f iz n a k o
-*
vosti je štē hledalo. !Napf. LJ oznacené v S S J C j a k o obecné byly v casové p f e d c h à - zejicim PS oznacovány j a k o iidové, vulgární, náfecní, slangové a familiarni. V S S J Č byly j e d n o t k y s pfiznakem ob. c h á p án y rozkolísatié j a k o p r o s t f e d k y k ra jo v é n e o m e - zené, ne nespisovné a neplné spisovné v béznÿch mluvenÿch projevech. Pfi v ÿ b é r u spisovnÿch s y n o n y m v SSČ bylo t f e b a u je d n o te k c h a ra k te riz o v a n ÿ ch v S S J Ć j a k o ob. rozlišovat slova o b e c n á nespisovná a spisovná a t a by la pák vétsinou c h á p á n a j a k o hovorová, nékdy soucasné i expresivni, napf. b aion, cavyky, c ucat, fác, feéák, flinta, ^umá^c, haraburdí aj. Byla tedy v SSJ Ć od lisena o b e c n á c e š tin a ve sm y s lu C h lo u p k o v a t f e t í h o a d r u h é h o s t a n d a r d u (1986). N e d o m n í v á m se však, že j e o b e c n á ce šti na ve funkci d ru h é h o s t a n d a r d u rozsahové a funkcné ek v iv a le n tn í s t a n d a r d u spisovnému. P r o t o také tu nejde о diglosii (Sgall et al., 1992. s. 16 aj.; Daneš, 1968.
s. llOn.: sklon к diglosii).
Pohyb mezi nespisovnou, náfecní a spisovnou LZ osvétluje na z á k ia d é j a z y k o v é- zemépisného vÿz kum u češtinv. pfedstavenélio v 1. sv. Ceského j a z y k o v é h o a t l a s u (1992), P. J a n c á k (1995). Krómé rozlišeni ruznÿch ty p û spisovnÿch a náfecnícli lexémû poukazuje na rûzny zemépisnÿ rozsah spisovného lexika. Dalsí svazky a t l a s u jisté pfinesou i dalsi p o d k ła d y pro p o z n a n i va rian tn í m oravské lexikálni normy.
4. Do úzu zasahují, też v souvislosti s principem variaiitnosti. zm ín ê n é už n o r m y s t y l i s t i c k é . Základni úlohu tu m á o p o z i c e p f i z n a k o v o s t i a b e z
-Josef Filipec - 9783954794676 Downloaded from PubFactory at 01/10/2019 03:01:37AM
00050172
* 166
־
p г i z п а к o v o s t i . Rozliśuji se je d n o t k y bezpfíznakové beżneho užiti. neutralni - ty tv o fí cent r u m sy sté mu - a j e d n o t k y pfiznakové. lisící se od bēžne n o r m y j is tÿ m oin ezenim . Т у p a t r i veskrze к oblasti pfechodu a periferie sy sté mu. P f i z n a k y se zjiš- tuji v u i t r o j a z y к o v о u k o n f r o n t a c f L J . hlavnê sy n o n v m . a lze j e châpat j a k o opozični cliarakteristiky n a ose je d n a k bezpfiznakovost, n e u t r á l n o s t - pfizna- kovost, j e d n a k píízn akovo st rûz né ho druhu. Dílcí soubory jazykovÿ ch prostred- ku, v naśein p f í p a d é lexikálních, s tymż pfíznakem (i nulovÿin). tvofí s t y I o v é v r s t v y . T y m a j i c h a r a k t e r styiovÿch kategorii (Filipec, 1988, s. 399). S ou bory p r e d e v š i m lexikálních prostfedkii, diferenrované podle užiti a uživatelū, se o z n a ru j i ta k é j a k o registry ( B e r r u to , 1987; Gläser, 1976).
P fiz nako vé lexikální p ros tf edky souvisi s celkovou, komplexní u i v á f e n o s t í jaz yka , tedy s drive uvedenvmi var ieta mi, s psanou a mluvenou jazvkovou fo rm o u , s funk- čnimi styly a s registry. Na základé tèchto souvislosti se diferencuji pfiznakové LJ
<10 nèkolika v r s t e v n i с h t y p u . a to 11a ose casové (hislorismy. zastaralé, zast.arávající. popf. i archaismy. j e d n o t k y dfive uživane, neologismy) a prostoro- vé (náfeõni. o b l a s t n i ceské a rnoravské), podle spolecenského pr ost fedi (profesni, slangové, argotické, détské, famili am i), podle vztahu к jazykovÿrn l o r m á m (knižni - hovorové), podle frekvence (fidši, fidké). Frekvenču!' ú d a j e m a j i ja z vko vo u reie- va llinosi ne tehdy, jde-li o p očet vÿskytù lexémù bez zfetele к jejich v ÿ z n a m ù m , ale te pr ve tehdy, jde-li o h o d n o t y zj istené u vÿskytu lexémù rnonosémickÿch, tj.
základnicli LJ, které j e d i n é v s tu p u j í do komunikace.
M à i o p o z o m o s t i se do sta ło v pracicb vènovanych no rm e lexiku s p r a g m a t i c - к v m i p f i z 11 а к у kla dné a z á p o m é , spisovné a nespisovné expresivity a pro- s t f e d k u m o b r a z n ÿ m . Souvisí t o s dûrazem na intelektualizaci j a z y k a ( H a v r á n e k . 1932, s. 45n.). se snaliou regulovat jazyk racionâlnê. omezovat a n t i r a c i o n á l n í ten- dence a r û z n a t a b u a s dfivéjsim menšim z á j m e m o frazeologii, u niż se m l u v n í c h a r a k t e r a expresi vita pr oje vují nejmarkantnéji. J e d n o t k y s p r a g m a t i c k y m i pfi- zna ky však n e m a j í jen zam éfe n í individuální. nybrż i sociální, tizuální. a v y t v á f e j i vrstvy. Svÿini pfiznaky tvofí protik lad к prostfedkiim s vyznamovou složkou po- j m o v o u a zvlástè к term in im i ( p o j m û m ) . (К ])odrobnējšiinu p0ļ)isu pfiz na ko vo st i
lexémù Filipec. 1961; v tisku.)
S y s t é m pfíz n ak ú je m e t a j a z y k o v ÿ m n o r m a t i v n í m zobecnènim h o d n o t zjistènÿch u j e d n o t l i v y c h e x e m p l á f u LJ. Hodnoty zjiáténé v j is té m ok ru hu uživatelū, a t í m n u t n è i s u b j e k t i v n í , vytvárejí opa kovanÿm užitirn ji st é statistické rozłożeni a ty, které j s o u vétsinové. na b y v ají, obvykle dočasnē, o b je k tiv n í platnosti. N e m o h o u bÿt ovšem p r á v y všem nu a n c ím pfíznaku v nejruznējšich textech. Pfesto js o u t y t o û d a j e pfi s p r á v n é m pocliopeni jejich upozornovaci, nebrzdící funkce po tf eb n é, p r o t o ž e celi libovuli uživatelū.
Stylistické h o d n o t y a jejich cliarakteristiky jsou promènlivé І casové. Jejich p l a t - n o st j e v á z á n a n a ji st ÿ s ync hron ni systém jaz yk a. Ten ovšem rnuże m it r u z n o u časovou liloubku. Muže b ÿ t omezen na j e d n u generaci, ale muže pfihhzet i ke sk u - te č n o st i, že v ja z y k u vždy koexistují nejméné tfi generace. A. Rév (1983, s. 55 0 ) pák rozlišuje v synchronii tri chronolekty. О casovych hranicích s o u c a s n é h o j a z y k a Ize p r o t o d is k u to v a t. Podle naśeho názoru j e pfi respektováni d v n a m i k y s y s t é m u v h o d n é pfihližet к casové mezi od druhé svétové války, avšak s p f i h l é d n u t í m к
lexi-ku p r v n í republiky a zvlásté se zíetelem к zivotnosti stále ctené l i t e r a t u r y (Filipec, 1992a, 1993).
5. Drive u v e d e n á dilči hlediska lykající se spisovné lexikáin! normy, zvlaštē v zta h lex ém u - s é m é m u , v ÿ zn am u a úzu, s t a t u s vÿk ladu, s y s t é m y stylistickÿch pf ízn ak u , v z á j e m n é p r o s tu p o v á n í lexikální no rm y s n o r m a m i kom unikač nimi a stylisticky- mi, dosvedčuji, že zakładem pro zjištēni lexikální no rm y j e materiálov é fundovanÿ v é d e c k ÿ p o p i s a v ÿ k l a d l e x i k á l n í z á s o b y . Ceiostní, m no h o as- p e k t o v ÿ popis a vÿklad lexému a jejich chování m á dvé hlavní osy: k o m u n ik a ti v n í a s t r u k t u r n é systémovou. Komunika tiv ní p o d n é ty vnásejí do n o r m y d y n a m i k u , ale k o m u n i k a t i v n í úspéch vyzaduje jeji s t a b i l i t u a k o n tin ui tu . O b o jí , n o r m a a úzus, se v z á j e m n é vvvažuji. Pfi tvorbé (spisovného) te xtu vvuzívátne moznos tí s y s t é m u a fi- d i m e se k om ple xem závaznych norem odpoví dajíc ích síri a diferenciaci sou casn ého úzu. O b j e k t i v n i s p i s o v n á l e x i k á l n í n o r m a m á c h a r a k t e r vÿbèrovÿ j e d n a k t í m , že reprezentuje c e n tr u m s y s t é m u a cást oblasti pfechodu (pfíznakovou), j e d n a k t í m , że p f i j í m á z mozností s y st é m u nékdy je n j e d n u (napf . b n / a n t n o s t oc/- borníka. proti fidkému balance) nebo nabizenou m o ż n o s t poz astaví ( m rtvorozenost déli) ne b o d is ta nc uje (lužkoden). Na d r u h é s t r a n e muže n apf . и cizích, o d b o r n ÿ c h , novÿch a s u b s t a n d a r d n í c h prostredku j i t nad s y s t é m nebo m i m o s y s té m zvlááté jde-li o promyślenou prognožu p otf ebnos ti nővé p fe j a t é h o slova, nővé slożeniny ne- bo slova obecné cestiny. (K m e t o d á m a rizikum progózy srov. Filipec, 1979 a 1982.) Każdy z a s p e k t ú normy m á svá hodnotící kritéria c e rp a n á z ja z y k a, ale p o t f e b n é j s o u i sociolingvistické vyzkumy úzu. Napf. uzitecnÿ v ÿ z k u m cizích slov podn ik l A.
T e jn o r a kol. (1969. 1972, 1974, so uhr nné 1982). A. Rey (1983, s. Õ47) p o ż a d u j e dokonce, a p rá v em , od lingvistu ve vztahû к n o r m e nejen sociolingvisiickou, ale so c io k u lt u r n i kompetenci.
Vÿbèrovÿ c h a ra k t e r m á i k o d i f i k a c e l e x i k a v slovnících riizného typu.
I kdyż se pfi vÿvojovém pohybu lexikální zásoby n t k d y neshoduje s n o r m o u , m á pro ja zy k o v é spolecenství pozitivní funkci sjednocující, stabilizacní a poznávací. Ja zy-
kovÿ (abecední. sémaziologickÿ) slovník není ovšem p r í m y m popisem ab.st.raktního s v st é m u ani k ohe rent ní m text em reőové situace, nvbrž uvádí pf íkl adv svst emovv ch a k tu a li za c í lexému a typická użiti z rûznÿch te xtu a usiłuje о konstrukci o b je k ti v n i- ho p oj etí normy. T a k t o j e zaméfen i Slovník spisovné cestiny pro skolu a vefejnost.
Vzhledem к d y n a m ic e a variantnosti lexika, je h o sepétí s myślenim a s vvvojem společnosti je t f e b a vydávat opravované a doplnované slovníkv z a m éf en e na popis
n o r m y tak. aby st ále sloużily béznÿm uživatelūin.
LITERATURA
Am m o n, U.: L a n g u a g e -v a r ie iy / s t a n d a r d variety - dialect. In: S o c io /in g u is iic s. 1. 1947, s.
Am m o n, U.: L a n g u a g e -v a r ie iy / s t a n d a r d variety - dialect. In: S o c io /in g u is iic s. 1. 1947, s.