Dokument:

(1)

(2)

Jiří Vacek

Ředitel společnosti CEEC Research

Pavel Kliment

Partner odpovědný za služby pro realitní a stavební společnosti KPMG v České republice

Poděkování

Vážení čtenáři,

děkujeme, že využíváte Kvartální analýzu českého stavebnictví Q2/2013, kterou pro vás připravila společnost CEEC Research ve spolupráci s poradenskou společností KPMG Česká republika. Děkujeme také za podporu zlatému partnerovi – společnosti Saint-Gobain Construction Products CZ (divize Weber), a stříbrnému partnerovi – společnosti Ramirent.

Tato studie je zpracována na základě údajů získaných ze 100 uskutečněných osobních a telefonních interview s klíčovými představiteli vybraných stavebních společností. Zmíněné rozhovory se všemi společnostmi proběhly v průběhu dubna a května 2013.

Kromě standardní analýzy odpovědí celého vzorku zmíněných stavebních společností nabízí tento výzkum detailní informace o postojích hlavních segmentů podle dvojrozměrné segmentace vzorku, (tj. jak z hlediska velikosti stavebních společností, tak i stavebního zaměření účastníků). Segmenty rozdělujeme na velké a střední/malé společnosti, z druhého pohledu na segmenty zabývající se pozemním nebo inženýrským stavitelstvím.

Díky tomu může tato Kvartální analýza českého stavebnictví Q2/2013 poskytnout zcela vyvážené, aktuální a dostatečně podrobné údaje o českém stavebnictví nezbytné pro rozhodování vedoucích představitelů společností podnikajících v dané oblasti.

Poděkovat bychom chtěli jak představitelům stavebních firem, kteří nám věnovali svůj čas a poskytli potřebné informace pro zpracování této studie, tak i všem aktivním uživatelům, kteří nám pravidelně poskytují cenné návrhy, díky nimž jsme schopni lépe a efektivněji uspokojovat jejich informační potřeby.

(3)

3

Úvodník

Vážené kolegyně a kolegové,

jsem velmi rád, že Vás mohu již tradičně oslovit touto formou. Stavebnictví je jedním z nejdůležitějších oborů české ekonomiky, významně se podílí jak na celkové

zaměstnanosti, tak i na českém HDP a mně jako ministrovi průmyslu a obchodu záleží na tom, jakým směrem se bude v nejbližších letech ubírat. O to více v době, kdy se tento sektor nachází ve stále složité situaci, což potvrzují čísla. Přesto máme signály, že v příštím roce by se situace měla do jisté míry stabilizovat a odvětví by mohlo zaznamenat dokonce mírný růst.

Je důležité si uvědomit, že stavebnictví představuje pouze jeden ze sektorů celého našeho hospodářství. Stavebnictví musí těžit z opatření směřujících k oživení celé ekonomiky, jako je výstavba dopravní a technické infrastruktury, opatření v návaznosti na snižování energetické náročnosti budov či podpora opatření směřujících ke zvýšení konkurenceschopnosti.

Nesmíme hlavně podléhat iluzím, že by stát mohl vše vyřešit, kdyby uvolnil do stavebnictví více finančních prostředků. Řešením stávající ekonomické situace v ČR a i segmentu stavebnictví nemůže být další zadlužování země a jednorázové napumpování peněz do stavebního sektoru. Protože až peníze zase dojdou, vrátí se toto odvětví zpět do propadu.

Naopak je důležité podporovat dlouhodobé kroky, v rámci kterých se stát bude chovat racionálně a vytvářet efektivní, smysluplné rozvojové investiční programy, které budou přinášet hospodářství potřebný zpětný multiplikační efekt. Jedná se zejména o dobudování potřebné infrastruktury, zejména dopravní a energetické, dále o podporu renovace budov zejména z hlediska energetických úspor.

Pro podporu takových efektivních rozvojových investic jsou letos připraveny finance vesměs vyšší, než tomu bylo v roce 2012. Státní fond dopravní infrastruktury disponuje na rok 2013 zdroji ve výši celkem 64,5 mld. Kč. Pro rok 2013 a následující je připraven program Nová zelená úsporám, který je zaměřen na investice do energetických úspor při rekonstrukcích i v novostavbách. Další zdroje jsou připraveny ve Státním fondu rozvoje bydlení (SFRB).

Veliké téma pro stavebnictví jsou samozřejmě veřejné zakázky. MPO iniciovalo po konzultacích s podnikatelskou sférou i se zástupci měst a obcí změnu příslušného zákona. Současná podoba novely o veřejných zakázkách totiž stavebnímu segmentu nepřinesla zlepšení, naopak investorům komplikuje zadávat efektivně zakázky a stavebním firmám zase realizovat stavby kvalitně a za přiměřenou cenu.

Závěrem mi dovolte Vám všem popřát, aby nadcházející období pro stavebnictví bylo úspěšnější než to předešlé a stavební sektor se vrátil, stejně jako celé národní hospodářství, k předkrizovému růstu.

Martin Kuba

Ministr průmyslu a obchodu

(4)

CEEC Research děkuje všem svým partnerům, bez nichž by nebylo možné analýzy stavebnictví vybraných zemí střední a východní Evropy pravidelně zpracovávat a bezplatně poskytovat.

Generální partner

Výzkum potenciálu stavebnictví v zemích střední a východní Evropy je realizován ve spolupráci s poradenskou společností KPMG Česká republika.

Zlatý partner

Stříbrný partner

Mediální partneři

Výhradní bankovní partner

Partneři

Výhradní pojišťovací partner

(5)

5

Shrnutí

• Stavební produkce v 1. čtvrtletí 2013 klesla meziročně o 10,9 %. Produkce pozemního

stavitelství klesla o 10,6 % a inženýrské stavitelství zaznamenalo meziroční pokles o 11,7 %.

• Aktuální predikce ředitelů stavebních společností pro vývoj českého stavebnictví v roce 2013 ukazují na celoroční pokles sektoru o 4,7 procenta, což je zhoršení oproti lednovým očekáváním firem.

Výhled na rok 2014 nově ukazuje rovněž na nárůst obav.

• Plány vývoje tržeb stavebních společností se zhoršily jak pro rok 2013, tak i pro rok příští.

Své predikce vývoje tržeb v tomto roce zhoršily zejména malé a střední stavební firmy. V příštím roce očekávají zatím všechny segmenty stabilizaci, případně velice mírný růst, maximálně ale jen do jednoho procenta.

• Sebedůvěra ředitelů stavebních společností v překonání konkurence v roce 2013 klesla, začínají se intenzivněji objevovat obavy ohledně vývoje v tomto roce. Aktuálně své společnosti důvěřuje přibližně polovina ředitelů.

• Vytížení kapacit stavebních společností se ve srovnání se situací v lednu zvýšilo, a to zejména kvůli opožděnému rozjezdu stavební sezóny.

Rovněž však vzrostl i podíl firem, které mají

zásobník práce naplněn méně než před rokem, což ukazuje na potenciální problémy s vytížením kapacit do budoucna. Aktuálně se jedná o více než polovinu společností, nejhůře je na tom pozemní stavitelství.

• Za v současnosti nejefektivnější způsob získávání zakázek považují velké společnosti výběrová řízení, malé a střední firmy naopak osobní kontakty. Podle ředitelů je jedním z klíčových faktorů úspěchu pro získání zakázky schopnost mít informace v předstihu, za nejužitečnější zdroj informací o zakázkách označují ředitelé napříč všemi segmenty osobní kontakty.

• Velké firmy kalkulují u standardní zakázky v průměru s 2,3 % marží, malé naopak až s 10,8 %.

Znatelně vzrostl podíl firem, které jsou ochotné vzít zakázku i s nulovou nebo dokonce zápornou marží. U velkých společností se jedná o každou druhou společnost.

• Za hlavní problémy zakázek financovaných z veřejných zdrojů označují ředitelé stavebních firem zejména omezení výběrových kritérií jen na cenu, dále pak propad objemu veřejných zakázek a dlouhé rozhodování při odvoláních k ÚOHS. Stav v oblasti korupce není podle zkušeností firem stále ideální, ale došlo zde k znatelnému zlepšení oproti minulému roku.

Další publikací s tématem českého stavebnictví bude Kvartální analýza českého stavebnictví Q3/2013, která bude publikována v průběhu srpna 2013.

Tuto studii s nejčerstvějšími informacemi bude možné získat opět bezplatně na www.ceec.eu

(6)

Stavební produkce v 1. čtvrtletí 2013 klesla meziročně o 10,9 %.

Produkce pozemního stavitelství klesla o 10,6 % a inženýrské stavitelství zaznamenalo meziroční pokles o 11,7 %.

Stavební produkce v 1. čtvrtletí 2013 klesla meziročně o 10,9 %, po očištění od vlivu počtu pracovních dnů se snížila o 10,7 % (1. čtvrtletí 2013 mělo ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku o dva pracovní dny a jeden kalendářní den méně). Produkce pozemního stavitelství klesla o 10,6 % a inženýrské stavitelství zaznamenalo meziroční pokles stavební produkce o 11,7 %.

Index stavební produkce v 1. čtvrtletí 2013 Meziroční

index v %

Meziroční změna

v %

Příspěvek k celkové meziroční změně v procentních bodech

ISP celkem 89,1 -10,9 -

pozemní stavitelství 89,4 -10,6 -8,0

inženýrské stavitelství 88,3 -11,7 -2,9

Stavebnictví tak meziročně klesá již pátým rokem. V posledních dvou letech bylo pod úrovní let 2007 a 2008, kdy bylo na svém vrcholu, ale také pod úrovní bazického roku 2010.

Rok 2013, a pokud nedojde k nějaké nečekané změně u veřejných zakázek, tak i rok 2014, budou dalšími roky pokračování krize českého stavebnictví. Sektor čeká na přísun chybějících velkých infrastrukturálních projektů, bez kterých se kupředu neposune.

Ty ale nejsou ani připraveny, ani naprojektovány.

Jiří Vacek Ředitel, CEEC Research s.r.o.

České stavebnictví zůstává v situaci, kdy nabídka převyšuje

poptávku. Myslím, že v blízké budoucnosti budeme svědky mírného růstu jak soukromé, tak veřejné poptávky. Tento růst bude skromný a nerovnováhu na trhu bohužel okamžitě nevyřeší.

Pavel Kliment Partner odpovědný za služby pro realitní a stavební společnosti,

KPMG Česká republika Výsledky tuzemské stavební výroby za rok 2012 i za první měsíce roku 2013 bohužel potvrdily pokračování neutěšené situace v českém stavebnictví. Stavební výroba se sice nezastavila, nyní převažují zejména drobnější stavby, tento stav však nelze považovat za dlouhodobě udržitelný. Východiskem z této situace je, podle mého názoru, nutnost přistoupit k realizaci velkých stavebních projektů zejména v oblasti energetiky, vodárenství, dopravní infrastruktury a sociálního bydlení.

Josef Vlášek

(7)

7 Trend indexu stavební produkce (bazický index ze stálých cen)

80 100 120 140

1. 2. 3. 4. 1. 2. 3. 4. 1. 2. 3. 4. 1. 2. 3. 4. 1. 2. 3. 4. 1.

2008 2009 2010 2011 2012 2013

průměr roku 2010=100

Stavební produkce celkem Pozemní stavitelství Inženýrské stavitelství

Počet stavebních zakázek stavebních podniků s 50 a více zaměstnanci v 1. čtvrtletí 2013 meziročně klesl o 11,3 %, podniky jich v tuzemsku uzavřely 7 147. Celková hodnota těchto zakázek meziročně klesla o 23,9 % a činila 20,4 mld. Kč. V pozemním stavitelství 8,2 mld. Kč (pokles o 40,9 %) a v inženýrském stavitelství 12,2 mld. Kč (pokles o 5,7 %). Průměrná hodnota nově uzavřené stavební zakázky v 1. čtvrtletí 2013 činila 2,9 mil. Kč a byla meziročně o 14,2 % nižší.

Nové stavební zakázky v 1. čtvrtletí 2013

podniky s 50 a více zaměstnanci Objem

v mil. Kč Meziroční

změna v % Příspěvek k celkové meziroční změně v procentních bodech

Nové zakázky celkem 20 440 -23,9 -

pozemní stavitelství 8 188 -40,9 -21,1

inženýrské stavitelství 12 252 -5,7 -2,8

Ke konci 1. čtvrtletí 2013 měly sledované stavební podniky celkem smluvně uzavřeno 9,9 tisíc zakázek, což znamenalo meziroční pokles o 24,9 %. Tyto zakázky představovaly zásobu dosud neprovedených stavebních prací v celkové hodnotě 121,9 mld. Kč a tento objem uzavřených zakázek se ve srovnání se stavem na konci 1.čtvrtletí 2012 snížil o 23,1 %. Hodnota nasmlouvaných stavebních zakázek se snižuje již od počátku roku 2009 a nyní se jejich objem ve finančním vyjádření pohybuje na úrovni roku 2002.

Trend celkového objemu stavebních zakázek ke konci sledovaného období (bazický index)

60 80 100 120 140 160

1. 2. 3. 4. 1. 2. 3. 4. 1. 2. 3. 4. 1. 2. 3. 4. 1. 2. 3. 4. 1.

2008 2009 2010 2011 2012 2013

průměr roku 2010=100

veřejné zakázky soukromé zakázky tuzemsko celkem

podniky s 50 a více zaměstnanci

(8)

Aktuální predikce ředitelů stavebních společností pro vývoj českého

stavebnictví v roce 2013 ukazují na celoroční pokles sektoru o 4,7 procenta, což je zhoršení oproti lednovým očekáváním firem. Výhled na rok 2014 nově ukazuje rovněž na nárůst obav.

Výsledky nejnovějšího výzkumu, který CEEC Research realizoval s generálními řediteli a členy představenstva stavebních společnost, přinášejí zhoršující se předpovědi pro vývoj stavebního sektoru v tomto i příštím roce. Pokles výkonu českého stavebnictví v 2013 by měl dosáhnout 4,7 procenta, lednové predikce pro rok 2013 ukazovaly na celoroční pokles o 4,4 procenta. Kontrakce sektoru v roce 2013 je očekávána třemi ze čtyř ředitelů stavebních společností (75 %). Shrnutí vývoje predikcí ředitelů v posledních letech přináší níže přiložený graf.

Očekávaný vývoj stavebnictví (2011 - 2014)

-5,5% -5,6%

-4,1%

-9,2%

-7,5%

-6,9%

-4,4%

-4,7%

-0,2%

-10%

-8%

-6%

-4%

-2%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

01/2011 04/2011 07/2011 01/2012 04/2012 07/2012 01/2013 04/2013 2014

Očekávaný vývoj stavebnictví (vážený průměr) Podíl respondentů

-

růst 0 5% růst 6-10% růst 11-15% růst 16-20%

růst >20% pokles 0-5% pokles 6-10% pokles 11-15%

pokles 16-20% pokles >20% neví průměr

leden 2013 0,0%

Příští rok a půl neočekáváme žádnou výraznou změnu v oblasti veřejných zakázek a infrastrukturních staveb. Snad se podaří alespoň částečně dohnat ztrátu v přípravě těchto staveb způsobenou minulým vedením rezortu dopravy.

Zdeněk Synáček Obchodní ředitel, EUROVIA CS a.s.

Veřejní zadavatelé by se hlavně měli soustředit na přípravu projektů ve všech aspektech, abychom měli schopnost vyčerpat alespoň zdroje EU z dalšího plánovacího období.

Pavel Pilát Generální ředitel, Metrostav a.s.

(9)

9

Další trend lze jen těžko predikovat. Přesto v následujících dvou letech neočekávám na českém stavebním trhu žádný výrazný posun. Situace se už určitě nevrátí do doby v letech 2007 a 2008.

Na druhou stranu situaci nevidím tak katastrofálně. Jednoznačně se ukazuje, že stavebnictví je předimenzováno, tudíž zapojených firem musí zákonitě ubýt.

František Vaculík Generální ředitel, PSJ, a.s.

Pokud srovnáme predikce ředitelů z minulých let a následné finální výsledky sektoru, je možné vidět, že většina predikcí se naplnila s minimální odchylkou. Srovnání předpovědí ředitelů stavebních společností a finálních čísel publikovaných ČSÚ v předchozích letech přináší následující graf.

Očekávaný a skutečný vývoj stavebnictví (2007

-

2013)

7,1

0,0

-0,9

-7,1

-3,5

-6,5 6,6

4,7

-2,6

-10,8 -8,1

-2,9

-4,9

-6,0 -6,1 -5,5 -5,6 -4,1

-8,3 -9,2

-7,5 -6,9

-4,4 -4,4 -4,7

-12 -8 -4 0 4 8

2007 2008 04/2009 07/2009 09/2009 01/2010 04/2010 07/2010 10/2010 01/2011 04/2011 07/2011 10/2011 01/2012 04/2012 07/2012 10/2012 01/2013 04/2013

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

meziroční změna v %

skutečný index stavební produkce

(ČSÚ) očekávání stavebních firem

(CEEC Research) období

výzkumu referenční

období

Vyjadřuji se speciálně k oboru dopravní infrastruktura a tam pro příští rok neočekávám žádné významné zlepšení proti stávajícímu negativnímu trendu.

Karel Mora Předseda představenstva, Elektrizace železnic Praha a.s.

Pohled optikou velkých a středních/malých společností ukazuje na pouze menší rozdíly v očekáváních obou segmentů, ale současně také na zhoršení předpovědí od posledního výzkumu v lednu letošního roku v segmentu malých a středních firem.

Aktuálně pro rok 2013 očekává pokles sektoru většina velkých společností (84 %, v lednu 92 %). Vážený průměr celého segmentu ukazuje na kontrakci stavebnictví v příštím roce o 4,6 procenta (v lednu pokles o 4,8 %). Segment středních/malých stavebních firem predikuje pokles v tomto roce o 4,7 procenta (v lednu ještě pokles o 4,2 %), rovněž mírně vzrostl podíl společností očekávajících snížení výkonu sektoru (aktuálně 71 %, v lednu 69 %).

(10)

Myslím si, že následující měsíce nepřinesou do českého

stavebnictví nějaké viditelné změny. Neočekávám významný posun v objemu nových zakázek ani u veřejného ani u soukromém sektoru.

Stavebnictví se sice dotýká dna, ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se od něj mohlo v nejbližší době odrazit. Velmi pozvolný návrat aktivity soukromého sektoru z posledního období je slibným náznakem, ale klíčovým signálem pro trh bude především změna situace v oblasti velkých veřejných zakázek. Je ovšem otázkou, co se situací na stavebním trhu udělá déle trvající období stagnace.

Osobně se domnívám, že se český stavební trh v následujících letech poměrně významně přemění.

Leoš Vrzalík Člen představenstva, SKANSKA CZ a.s.

Je třeba počítat s tím, že současná neradostná situace ve stavebnictví se na straně poptávky po stavebních prací do konce roku 2014 příliš nezmění. A to ani v oblasti veřejných zakázek, ani v oblasti privátních zakázek. Nevím o žádném pozitivním, optimistickém hmatatelném důvodu, který by vedl k možnému oživení.

Martin Doksanský Generální ředitel, SMP CZ, a.s Dle mého názoru si české stavebnictví na dno poklesu ještě nedosedlo. V letošním roce dále zesílil tlak investorů na výslednou cenu, který je podpořen i snižujícími se nabídkovými cenami ostatních stavebních firem. Myslím, že rezervy mnoha firem se letos dále ztenčí a jaro příštího roku prověří, kdo na trhu má zůstat a kdo ne. Změnu může přinést změna rétoriky vlády s následným postupným odezníváním obav obyvatel i firem z příštího vývoje.

Obrat k růstu očekávám v roce 2015, ale skutečné oživení stavební výroby spíše až v roce následujícím.

Josef Netík Ředitel společnosti, S.O.K. stavební, s.r.o.

Pokud se na tuto oblast podíváme z hlediska společností zabývajících se pozemním nebo inženýrským stavitelstvím, ředitelé společností z pozemního stavitelství také zhoršili svá očekávání vývoje českého stavebnictví v příštím roce. Pokles v roce 2013 očekává 79 procent ředitelů (69 % v lednu). Průměr jejich předpovědí ukazuje na pokles sektoru o 5,0 procenta (pokles o 4,0 % v lednu).

Domnívám se, že stávající vláda ve světle aktuálního meziroční propadu HDP v ČR přehodnotí svoji dosavadní strategii a oživí investiční politiku státu v oblasti infrastrukturních staveb. Vzhledem k tomu, že je stát cca 30 - 40 % zadavatelem ročního objemu stavebních zakázek v zemi, je tento krok jednou z mála možností, jak pozvednout české stavebnictví v krátkodobém horizontu jednoho roku až dvou let.

Marcel Soural Předseda představenstva a generální ředitel, Trigema a.s.

Zvýšenou aktivitu soukromých investorů neočekávám a investice ze státního sektoru jsou nepředvídatelné, komplikované a špatně připravené.

Jan Sládek Generální ředitel, SLÁDEK GROUP, a.s.

(11)

11

Naopak mírné zlepšení predikcí je možné vidět u společností zabývajících se inženýrským stavitelstvím. Průměr odpovědí ředitelů těchto společností ukazuje na pokles celého sektoru o 4,3 procenta (v lednu pokles o 5,1 %).

Z pohledu projektového financování vidíme jako nejperspektivnější projekty významné veřejné infrastruktury. Tyto investice pro centrální státní orgány a instituce, kraje či významná města budou významně stimulovat ekonomiku a přinesou i nezanedbatelný multiplikační efekt. Bankovní sektor je připraven se na těchto projektech podle potřeby podílet a podporovat je. Je zde velká paleta služeb, kterou banky mohou poskytnou od odkupů

pohledávek až po projektové financování. Řada bank, včetně ČSOB, má zkušenosti s financováním a realizací koncesních PPP projektů.

Jan Troják Ředitel projektového financování, Československá obchodní banka, a. s.

Očekávaný vývoj stavebnictví podle jednotlivých segmentů

-4,7% -4,6%

-4,7%

-5,0%

-4,3%

-0,2%

-8%

-6%

-4%

-2%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

2013 Velké

firmy Malé/střední

firmy Pozemní

stavitelství Inženýrské

stavitelství 2014

Očekávaný vývoj stavebnictví (vážený průměr) Podíl respondentů

růst 0-5% růst 6 -10% růst 11-15% růst 16- 20% růst >20% pokles 0 -5%

pokles 6 -10% pokles 11-15% pokles 16-20% pokles >20% neví průměr

Jak ukazují předchozí odstavce, výhled ředitelů na rok 2013 není příliš optimistický. Opět jsme se v aktuálním výzkumu zaměřili i na rok 2014 a na to, jestli ředitelé očekávají alespoň v příštím roce návrat k růstu nebo alespoň počátek stabilizace sektoru. Výsledky ukazují rovněž i pro příští rok mírný nárůst obav oproti lednu, kdy firmy predikovaly stabilizaci sektoru (0,0 %), nyní již čekají velice mírný pokles (o 0,2 %). Optimističtější jsou spíše zástupci malých a středních stavebních firem a představitelé pozemního stavitelství.

Bohužel, v sektoru dopravního inženýrství očekávám další pokles a rok 2014 bude velmi obtížný pro všechny firmy v naší oblasti.

Antonín Daňa Člen představenstva, Porr a.s.

České stavebnictví, bohužel, čeká v období do konce roku 2014 další pokles, případně stagnace. Privátní investoři budou sice se svými aktivitami pokračovat, ale sami nebudou mít sílu celý sektor pozvednout.

Milan Valenta Obchodní ředitel, Průmstav a.s.

(12)

Pevně věřím, že určité investice má stát předpřipraveny a budou probíhat i v době do voleb, po volbách ale již očekávám dočasné ochlazení veřejných zakázek. Z výhledu zakázek naší společnosti je již nyní patrný výrazný nárůst aktivity soukromých investorů, kteří se naprosto logicky snaží vytěžit z nynější složité situace stavebních společností maximum. Tento trend bude dle mého názoru narůstat.

Tomáš Kočí Ředitel, KOČÍ a.s.

Zásadní změnu reality stavebního trhu nelze předpokládat při

jakémkoliv volebním výsledku. Zase tu bude obligátní několikaměsíční povolební strnulost, akcent na obsazení nejrůznějších funkcí na úkor konkrétní prospěšné práce, případně snaha o hledání protekčních, respektive provizních kanálů atd. „Prorůstová“ rétorika žádné z politických stran nenalezne praktické naplnění, protože se nejedná o ochotu utrácet veřejné peníze (tu má každý a peněz je paradoxně dost), ale o kvalitu přípravy a zadávání staveb, respektive i možnost na veřejných stavebních zakázkách navzdory protikorupční rétorice alespoň trošku participovat, aby existoval reálný stimul zvýšení aktivity zadavatelů. Málokdo si přitom připustí, že malá či žádná participace činí investiční aktivitu neatraktivní, avšak stále rizikovou činností. Motivace stavby skutečně připravovat a stavět tím logicky klesá, „pracovní povinnost“ se omezuje na formálně administrativní úkony, nikoli dosahování cílů. Zákon bude stejný, úředníci budou stejní, projektanti budou stejní, dodavatelé též. Takže jedinou reálnou nadějí na změnu je tržní faktor pozitivní destrukce, respektive pročištění trhu a vyrovnání nabídky s poptávkou.

Ondřej Chládek Ředitel strategie, Chládek a Tintěra, Pardubice a.s.

V tuto chvíli privátní drobní investoři vyčkávají na spuštění dotačního titulu nová zelená úsporám. Ti prozíravější už ani na ni nečekají.

České stavebnictví téměř klesá na dno a zlepšení očekávám až tak v horizontu 2 – 3 let.

Robert Mikeš Marketingový ředitel, divize WEBER, Saint- Gobain Construction Products CZ a.s.

Příští rok a půl nebude pro české stavebnictví znamenat vůbec nic zlomového od současného stavu. Privátní investoři rozhodně sektor nepozvednou. Neexistuje pro toto žádný reálný základ.

Libor Táglicht Výkonný ředitel, Ramirent ČR

Vývoj stavebnictví (predikce firem) Česká republika

(duben-květen 2013)

Slovensko (březen 2013)

Maďarsko (červen 2012)

Polsko (duben 2013)

2013 -4,7 % -4,6 % -2,2 % -11 %

(13)

13

Ve srovnání s lednovým průzkumem přehodnotila část stavebních společností plány svých tržeb pro rok 2013. Výhled na tento rok 2013 ukazuje pokles předchozího optimismu a růst svých tržeb aktuálně očekává již jen 40 procent firem (53 procent v lednu). Vážený průměr odpovědí všech dotázaných ředitelů stavebních firem aktuálně ukazuje na predikovaný pokles tržeb v roce 2013 o 2,1 procenta (v lednu nepatrný růst o 0,6 %).

Očekávaný vývoj tržeb (2011 - 2014)

růst 0-5% růst 6-10% růst 11-15% růst 16-20%

růst >20% pokles 0-5% pokles 6-10% pokles 11-15%

pokles 16-20% pokles >20% neví průměr

-1,4%

-2,7%

-1,7%

-5,1%

-3,7% -3,6%

0,6%

-2,1%

0,6%

-6%

-5%

-4%

-3%

-2%

-1%

0%

1%

2%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

01/2011 04/2011 07/2011 01/2012 04/2012 07/2012 01/2013 04/2013 2014

Očekávaný vývoj tržeb (vážený průměr) Podíl respondentů

leden 2013 1,6%

Detailnější pohled na situaci v analyzovaných segmentech z pohledu jejich velikosti ukazuje negativní očekávání v obou segmentech. Aktuálně očekávají pokles svých tržeb v roce 2013 téměř dvě třetiny velkých firem (61 %, v lednu 56 %). V průměru by v roce 2013 očekávané tržby měly v segmentu velkých firem klesnout o 0,9 procenta (v lednu pokles o 2,7 %). Malé/střední firmy zhoršily své predikce, když pokles svých tržeb pro rok 2013 očekává 57 procent z nich (v lednu 40 %). Pokles tržeb by v průměru měl činit 2,9 procenta (v lednu predikován růst o 1,7 %).

Plány vývoje tržeb v roce 2013 z pohledu představitelů společností zabývajících se inženýrským nebo pozemním stavitelstvím ukazují na zhoršující se vývoj tržeb v segmentu inženýrského stavitelství (pokles o 1,8 procenta, v lednu pokles o 0,4 %) i v pozemním stavitelství (pokles o 2,1 procenta, v lednu růst o 1,3 %).

Plány vývoje tržeb stavebních společností se zhoršily jak pro rok 2013, tak

i pro rok příští. Své predikce vývoje tržeb v tomto roce zhoršily zejména malé

a střední stavební firmy. V příštím roce očekávají zatím všechny segmenty

stabilizaci, případně velice mírný růst, maximálně ale jen do jednoho procenta.

(14)

Očekávaný vývoj tržeb v jednotlivých segmentech

růst 0-5% růst 6 -10% růst 11-15% růst 16- 20% růst >20% pokles 0 -5%

pokles 6 -10% pokles 11-15% pokles 16-20% pokles >20% neví průměr -2,1%

-0,9%

-2,9%

-2,1%

-1,8%

0,6%

-4%

-2%

0%

2%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

2013 Velké

firmy Pozemní

stavitelství Inženýrské

stavitelství 2014

Očekávaný vývoj trže (vážený průměr) Podíl respondentů

Situace v našem oboru se bude logicky odvíjet od stavu české ekonomiky. Od chuti firem investovat, od zájmu veřejnosti nakupovat a schopnosti státu uvolnit peníze do jím spravovaných oblastí, tedy zejména do infrastruktury. Protože tendence k úsporám jsou velké, je jeden celý segment českého stavebnictví vážně ohrožen. Mrzí mě, že naše vláda není schopna stavbařům dát jasné mantinely, ve kterých bychom se měli pohybovat. Naopak vítám podporu exportního financování ze strany státu. I díky ní se nám daří prosazovat v zahraničních projektech. Otázkou je, jestli by tato pomoc státu neměla být širší a cílenější, a méně omezovaná.

František Vaculík Generální ředitel, PSJ, a.s.

Predikce na rok 2014 ukazují na možné zastavení poklesů z předchozích let a ukazují na možný mírný růst tržeb v roce 2014 o 0,6 procenta, nicméně se jedná o zhoršení, tj. nárůst obav oproti lednovým očekáváním (růst o 1,6 %). Situace je v jednotlivých segmentech velmi podobná – všechny kategorie očekávají růst tržeb v roce 2014, avšak maximálně do jednoho procenta.

Vývoj tržeb (predikce firem) Česká republika

Polsko (duben 2013)

2013 -2,1 % -3,3 % -2,3 % -6,1 %

(15)

15

Stavební společnosti byly dotázány na očekávaný vývoj svého tržního podílu, jinými slovy, zdali očekávají, že se jim v současných složitých podmínkách povede lépe nebo hůře než jejich konkurenci. Aktuální výsledky ukazují na určité zhoršení situace oproti lednu tohoto roku. V lepší výkony než konkurence a v její překonání v 2013 věří přibližně polovina ředitelů stavebních společností (51 %, v lednu 59 %). Tento podíl je stále velmi nízký a navíc i míra nejistoty je vysoká (přibližně desetina respondentů na tuto otázku zatím nedokáže odpovědět).

Nejvíce si věří velké společnosti, když aktuálně v překonání konkurence věří téměř sedm z deseti ředitelů velkých firem (67 %, v lednu 60 %). Malé firmy vykazují výrazně menší sebedůvěru (věří si pouze 43 %, v lednu 59 %). Situace v segmentech podle zaměření odpovídá celkovému průměru - v překonání konkurence věří přibližně polovina společností.

Více přináší níže přiložený graf.

Očekávané změny tržního podílu v roce 2013 v jednotlivých segmentech

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Velké

firmy Pozemní

stavitelství Inženýrské stavitelství růst 0-5% růst 6 -10% růst 11-15% růst 16- 20% růst >20% pokles 0 -5%

pokles 6 -10% pokles 11-15% pokles 16-20% pokles >20% neví

V aktuální studii jsme se zaměřili také na otázku vývoje tržního podílu v roce 2014.

Tento výhled ukazuje v téměř všech segmentech na určité zlepšení oproti roku 2013 - v překonání konkurence v roce 2014 věří šest ředitelů z deseti (59 %). Také pro rok 2014 si nejvíce věří velké společnosti (71 %), nejmenší důvěru v překonání konkurence v roce 2014 predikují firmy z inženýrského stavitelství (49 %). Značná část (14 %) respondentů zatím není schopna otázku vývoje svého tržního podílu v roce 2014 zodpovědět.

Podíl firem očekávajících zlepšení své pozice na trhu Česká republika

Polsko (duben 2013)

2013 51 % 46 % 51 % 38 %

Sebedůvěra ředitelů stavebních společností v překonání konkurence v roce

2013 klesla, začínají se intenzivněji objevovat obavy ohledně vývoje v tomto

roce. Aktuálně své společnosti důvěřuje přibližně polovina ředitelů.

(16)

Výsledky aktuálního výzkumu ukazují, že průměrné vytížení kapacit stavebních společností se ve srovnání s lednem zvýšilo o šestnáct procentních bodů a dostalo se také výrazně i nad úroveň dubna minulého roku (meziroční srovnání není zatíženo sezónností). Aktuální vytížení se pohybuje na úrovni 81 procent (v lednu 65 %). Jedním z hlavních důvodů je opožděný rozjezd sezóny a intenzivnější práce na stavbách s cílem dohnat zpoždění po dlouhé zimě.

Vývoj vytíženosti kapacit v ČR (v %)

80 80

70

80 80

70 68 70

79

60 70

80

70 70

60 70 70

50

Dolní kvartil Průměr Horní kvartil

70 86

89

83 82 84

76 74

82 82

72 79

84 83

79

72 82

78

65 81 100 100 100

90 100

90 90 90

100

90 90

100 96

100

90 98

91 90

93

11 7 04 07 10 01 04 07 10 01 04 07 10 01 04 07 10 01 04

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

v %

I přes aktuální zlepšení vytíženosti je nabídka stavebních kapacit na trhu příliš vysoká. Vyšší míra utilizace je v řadě společností držena jen díky zakázkám získaným za dumpingové ceny. To je v delším horizontu neudržitelné a bude následovat odchod části společností z trhu - vyrovnání nabídky a poptávky.

Poměrně značný nárůst vytíženosti kapacit byl zaznamenán ve všech sledovaných segmentech a aktuálně nejsou v jednotlivých segmentech výrazné rozdíly.

Vytížení kapacit stavebních společností se ve srovnání se situací v lednu zvýšilo,

a to zejména díky opožděnému rozjezdu stavební sezóny. Rovněž však vzrostl

i podíl firem, které mají zásobník práce naplněn méně než před rokem, což

ukazuje na potenciální problémy s vytížením kapacit do budoucna. Aktuálně se

jedná o více než polovinu společností, nejhůře je na tom pozemní stavitelství.

(17)

17

Vytížení kapacit z pohledu jednotlivých segmentů leden 2013 duben-květen

2013

trend

Velké společnosti 68 % 84 % 

Střední/malé firmy 64 % 79 % 

Pozemní stavitelství 66 % 81 % 

Inženýrské stavitelství 63 % 79 % 

Vytíženost kapacit Česká republika

(duběn-květen 2013)

Polsko (duben 2013) Horní

kvartil 93 % 80 % 80 % 80 %

Průměr 81 % 63 % 59 % 60 %

Dolní

kvartil 70 % 50 % 33 % 40 %

Průměrný počet měsíců, na které mají do budoucna stavební společnosti nasmlouvané své zakázky, od výzkumu realizovaného v lednu mírně klesl, společnosti mají

nasmlouvanou práci v průměru na 6,0 měsíce (v lednu 6,9 měsíce). Nejlépe jsou ohledně nasmlouvaných zakázek zabezpečeny velké stavební společnosti, když mají zakázky v průměru na 9,1 měsíce (v lednu 10,4 měsíce). Malé/střední firmy jsou na tom o poznání hůře a průměrný zásobník práce ve srovnání s lednovým průzkumem také poklesl (z 5,7 na aktuálních 4,6 měsíce).

Z pohledu stavebního zaměření jsou na tom lépe firmy z inženýrského stavitelství, kde ale počet měsíců nasmlouvaných zakázek také poklesl, a to až na 6,9 měsíce (v lednu 7,7), což je pro inženýrské stavitelství značně netypické. Tento propad je dán zejména výrazným úbytkem větších, resp. dlouhodobějších projektů. Společnosti z pozemního stavitelství také zaznamenaly pokles, a to z lednových 6,4 na aktuálních 5,5 měsíce.

Rozložení zásoby zakázek (podíl firem v %)

1 22 22 44 11

0 měsíců 1- 3 měsíců 4- 6 měsíců 7 12 měsíců- >12 měsíců

(18)

Počet měsíců nasmlouvaných zakázek Česká republika

Polsko (duben 2013) Horní

kvartil 8 7 3 10

Průměr 6,0 5,2 2,7 6,7

Dolní

kvartil 3 2 1 2

Aktuálně uvádí 56 procent stavebních společností, že mají méně zakázek než před rokem, což je ve srovnání s minulým výzkumem značný nárůst (v lednu 42 %). Podíl společností, které mají zakázek více než před rokem, dosahuje 15 procent (v lednu 23 %). Podíl firem, které vykazují stejné množství zakázek jako před rokem, klesl z lednových 35 procent na aktuálních 29 procent.

Situace v jednotlivých segmentech se zásadním způsobem neliší. Téměř všechny segmenty v nadpoloviční většině uvádí snížení objemu svých zakázek oproti minulému roku. Naopak nejvíce společností s větším objemem nasmlouvaných zakázek než před rokem je v kategorii velkých firem (23 %).

Podíl společností, které mají méně zakázek než před rokem v jednotlivých segmentech

leden 2013 duben-květen 2013

trend

Velké společnosti 52 % 54 % 

Střední/malé firmy 39 % 56 % 

Pozemní stavitelství 40 % 58 % 

Inženýrské stavitelství 46 % 50 % 

Zakázky ve srovnání se stejným obdobím minulého roku (podíl společností)

Česká republika (duben-květen

2013)

Polsko (duben 2013)

Více 15 % 20 % 9 % 15 %

Stejně 29 % 29 % 30 % 32 %

Méně 56 % 51 % 61 % 53 %

(19)

19

Za nejefektivnější způsob získávání zakázek považují představitelé stavebních společností stejně jako v minulém roce osobní kontakty. Jejich využívání aktuálně potvrzuje 97 procent představitelů firem. Současně je také hodnotí jako nejužitečnější zdroj pro získávání zakázek. Průměrné hodnocení efektivity/užitečnosti tohoto způsobu zde dosahuje 7,2 bodu (na škále 0–10 max). Naopak v roce 2011 vysoce kladně hodnocená výběrová řízení poměrně výrazně poklesly a jejich hodnocení je přibližně na úrovni minulého roku. Za nejméně užitečný způsob získávání zakázek ředitelé společností označují přímou poptávku zákazníků. Ta se v důsledku krize výrazně propadla a již čtvrtým rokem je hodnocena jako nejméně efektivní. Doby, kdy společnosti mohly i odmítat zakázky z důvodu přetížení a příliš vysoké poptávky, jsou již dávno minulostí.

Způsoby získávání zakázek

Hodnocení efektivity nejčastěji využívaných způsobů (0-10max)

8,5 8,1

6,7

6,1

6,3

6,8 7,1

8,0

6,9

6,2

6,8

7,2

4,6

6,0

6,3

7,0

5,9 6,1

7,9

7,5

5,9

5,2 5,4

5,0

4 5 6 7 8 9

2008 2009 2010 2011 2012 2013

Dlouhodobá spolupráce/smlouvy Osobní kontakty

Výběrová řízení Přímá poptávka od zákazníků

Mezi jednotlivými segmenty však existují značné rozdíly ve způsobech získávání zakázek a hodnocení užitečnosti těchto způsobů.

Velké stavební společnosti považují za nejefektivnější a současně hlavní způsob získávání zakázek výběrová řízení (jejich využívání potvrzují všichni dotázaní v tomto segmentu). Průměrné hodnocení dosahuje 7,6 bodu (z 0-10max). Naopak přímou poptávku od zákazníků aktuálně považují za zdroj zakázek spíše s nízkým přínosem.

Situace ve středních/malých firmách se od velkých společností liší. Ředitelé těchto firem spoléhají především na své osobní kontakty, které hodnotí jako nejefektivnější způsob získávání svých zakázek (7,9 bodu). Jejich využívání potvrzuje 96 % všech firem v tomto segmentu. Naopak tendry jsou hodnoceny jako nejméně efektivní způsob (5,3 bodu, 86 % respondentů).

Za v současnosti nejefektivnější způsob získávání zakázek považují velké

společnosti výběrová řízení, malé a střední firmy naopak osobní kontakty. Podle

ředitelů je jedním z klíčových faktorů úspěchu pro získání zakázky schopnost mít

informace v předstihu, za nejužitečnější zdroj informací o zakázkách označují

ředitelé napříč všemi segmenty osobní kontakty.

(20)

Pokud se podíváme na výsledky podle stavebního zaměření, označují ředitelé společností z pozemního stavitelství za nejužitečnější zdroje svých zakázek osobní kontakty (7,5 bodu) a dlouhodobou spolupráci s investorem (7,0 bodu). Využití výběrových řízení se pohybuje téměř na úrovni minulého roku (aktuálně 5,3 bodu).

Společnosti z inženýrského stavitelství se ve způsobech získávání svých zakázek znatelně liší od svých kolegů z pozemního stavitelství. Jako nejefektivnější způsob získávání svých zakázek s přehledem uvádějí výběrová řízení (7,4 bodu). Naopak přímá poptávka zákazníků je považována za podprůměrně užitečnou.

V aktuálním výzkumu jsme se představitelů stavebních firem také ptali, jaké jsou klíčové zdroje informací o nových zakázkách. Při hodnocení těchto zdrojů byla opět využita škála od 0 bodů pro zdroj, který není vůbec využíván, až po maximálních 10 bodů pro klíčový zdroj informací o zakázkách. Zcela jednoznačně a napříč všemi segmenty byly za klíčový zdroj informací označeny osobní kontakty (potvrzuje 97 % respondentů, 7,9 bodu).

Na druhém místě, s výrazným odstupem, s hodnocením 5,8 bodu ředitelé uvádějí veřejné věstníky (např. Věstník VZ, profily zadavatelů, aj.). Tuto možnost využívají zejména velké firmy a společnosti z inženýrského stavitelství, nicméně uvádějí, že tento druhý způsob získávání informací o zakázkách je úzce spojen s výše uvedenými osobními kontakty. Jakmile se daná informace objeví ve Věstníku veřejných zakázek nebo v profilech zadavatelů, je již zpravidla „pozdě“. Nejefektivnější je mít dané informace již předem a pomáhat investorovi v přípravě jeho záměru a současně co nejvíce připravovaný záměr přizpůsobit možnostem a technologiím své společnosti.

Tím je možné získat konkurenční výhodu, nabídnout i lepší cenu, případně výhodnější podmínky, a ve výběrovém řízení o zakázku nad ostatními uchazeči vyhrát.

Hodnocení užitečnosti informačních zdrojů (0-10max)

97%

87%

66% 63%

48%

61%

81%

Osobní

kontakty Internet Konference

a setkání Média

a tisk Svazy

a komory

Firmy prodávající

přehledy zakázek

Veřejné věstníky

% firem Efektivita

7,9

5,2

2,9 2,9

2,4

4,4

5,8

Jak jsme již zmínili výše, k úspěšnému získání zakázky je třeba mít informace v co největším předstihu. Ředitele stavebních společností potvrzují, že v průměru mají přibližně u třetiny zakázek (měřeno jejich objemem) informace ještě před jejich oficiálním vypsáním (37 procent). Samozřejmě se nejedná o detailní dokumentaci, ale na druhou stranu jsou to dostatečné podklady pro přípravu akvizičního procesu. Podíl zakázek, o kterých společnosti ví ještě před jejich vyhlášením, je největší ve velkých firmách (v průměru 65 %) a také u společností z inženýrského stavitelství (52 %).

Naopak malé firmy a společnosti z pozemního stavitelství disponují těmito informacemi podstatně méně (v 24 % resp. v 28 %).

(21)

21

Je to dáno zejména tím, že velké zakázky, o které se velké

společnosti ucházejí, jsou zpravidla diskutovány v delším horizontu dopředu (hlavně u veřejných zakázek např. v dopravní infrastruktuře), a proto i informace o tom, že se taková zakázka připravuje, jsou dostupné ještě před oficiálním vyhlášením výběrového řízení.

Pokud ze srovnání vypustíme zamýšlené realizace, které jsou diskutovány v řádech let tj. extrémní případy, dosahuje průměrná doba takového předstihu 5,2 měsíce v případě veřejných zakázek a 4,2 měsíce u zakázek privátních. Nejlépe informovány jsou opět velké společnosti (v průměru o osm měsíců dříve v případě veřejných zakázek, u privátních zakázek se jedná o sedmi měsíční předstih).

Při našich rozhovorech s řediteli společností jsme také diskutovali délku samotných výběrových řízení a v případě veřejných zakázek také případný vliv novely ZVZ, která nabyla účinnosti od dubna 2012. Výběrová řízení v případě veřejných zakázek trvají v průměru 3 měsíce (pokud do průměru nezapočítáváme výběrová řízení, u nichž se některý z uchazečů odvolá, například k ÚOHS). Privátní zakázky se v průměru vysoutěží o měsíc dříve. V jednotlivých segmentech nebyly v tomto ohledu zaznamenány výrazné rozdíly, tj. zkušenosti ředitelů napříč trhem jsou velice obdobné.

Hlavní rozdíly mezi veřejnými a privátními výběrovými řízeními spočívají podle ředitelů stavebních společností v tom, že řízení z privátních zdrojů jsou zpravidla lépe připravena, zahrnují v sobě více výběrových kol, rovněž si v průběhu výběrového řízení nechají privátní investoři častěji poradit jak lépe a efektivněji danou stavbu realizovat, tj. změnit původní záměr realizace, pokud to povede k lepšímu řešení. Přestože privátní investor usiluje o nejnižší cenu, před finálním rozhodnutím posoudí, jestli za danou cenu je možné jím požadované dílo realizovat a jestli je daná firma realizace zakázky schopna.

Pokud uzná, že není, nemá problém vybrat i druhého nebo dalšího v pořadí.

Na rozdíl od veřejných investorů kladou privátní investoři větší důraz na posouzení nabídky v režimu „cena – kvalita“, nikoli pouze na cenu.

Vzhledem k tomu, že i řada privátních projektů je kofinancována dotacemi, je i pro privátní investory tento přístup komplikovaný. Musí kontrolním byrokratům složitě zdůvodňovat, proč nevybrali nejlevnější nabídku bez ohledu na referenční, respektive kvalitativní hledisko, ne vždy se jim to daří.

Privátní investoři jsou stejně opatrní jako v minulosti. Své investiční prostředky si museli těžce vydělat. Projekty mají lépe připravené než veřejný zadavatel a nedělají unáhlená rozhodnutí. Tři kola výběrového řízení dnes nejsou žádnou výjimkou, a to včetně prezentací a vzorkování materiálů.

Marcel Soural Předseda představenstva a generální ředitel, Trigema a.s.

Privátní investoři jsou pečlivější při výběru, kontrolují si všechny účastníky, aby měli jistotu, že stavební společnosti krizi přestojí a investoři budou mít své záruky za dílo platné i po několika letech. Investoři cítí šanci ve vícekolovém výběru dodavatele, kdy s každým kolem očekávají nižší cenu. Navíc si myslím, že kvalita projektových dokumentací šla kvalitativně dolů.

(22)

Na druhé straně, výběrová řízení z veřejných zdrojů jsou ve většině případů zaměřena na nejnižší cenu a veřejný zadavatel, i když není přesvědčen o dostatečné kvalitě daného uchazeče, má jen velice omezené, někdy v podstatě nulové možnosti, jak vybrat dalšího v pořadí. Navíc jsou zde prostředky pro odvolání k dalším veřejným orgánům, což celé řízení může značně protáhnout, někdy i na značnou dobu zablokovat.

S představiteli stavebních společností jsme také diskutovali, jaká je aktuálně požadovaná minimální čistá marže u standardní zakázky. V průměru se požadovaná marže pohybuje na úrovni 8,5 %. Odpovědi na tuto otázku se ale lišily zejména v segmentech podle velikosti. Požadovaná marže velkých firem je výrazně nižší než u malých společností (v průměru 2,3 % vs. 10,8 %). Podle stavebního zaměření se odpovědi pohybovaly okolo celkového průměru.

Z důvodu velice nízkého množství zakázek na trhu dále roste podíl společností, které jsou ochotny přijmout i zakázku s nulovou nebo dokonce zápornou marží. Aktuálně je to až 41 % firem a ve srovnání s minulým výzkumem v dubnu 2012 se jedná o nárůst o jedenáct procentních bodů. Podíl společností, které jsou ochotny přijmout nulovou nebo dokonce zápornou marži je vyšší u velkých společností a firem z inženýrského stavitelství, kde se pohybuje mírně nad 50 %, tj. každá druhá velká společnost je ochotna do takovéto zakázky jít. Ve zbývajících segmentech (malé a střední firmy, pozemní stavitelství) je podíl těchto firem přibližně třetinový.

Ochota akceptovat nulovou nebo zápornou marži

Ano 41%

Ne 59%

Výběr dle kritéria nejnižší ceny je typickým problémem. Je pravda, že při detailní definici kvalitativních předpokladů je možné soutěžit pouze dle cenového kritéria, v praxi je ale každá zakázka individuální a odpovídající definice kvalitativních předpokladů je problematická.

Pavel Kliment Partner odpovědný za služby pro realitní a stavební společnosti,

KPMG Česká republika S nabídkovými cenami konkurence, které jsou pod úrovní nákladů realizace, se setkáváme častěji než s objektivní cenou.

S mimořádně nízkou cenou se setkáváme přinejmenším u poloviny vypsaných veřejných zakázek. Tento trend ve stavebnictví však může změnit pouze zadavatel. Jen malá část zadavatelů si při vyhodnocení nabídek dokáže definovat bezpečnou cenu a najde odvahu položit uchazeči správné dotazy na mimořádně nízkou cenu.

Vlastimil Kaňovský

(23)

23

S cenou pod realizačními náklady, nabízenou naší konkurencí, se prakticky setkáváme u každé zakázky.

Tento způsob podávání nabídek není neběžný u některých konkurentů a je právě veden potřebou mít co možná nejnižší cenu, která umožní uspět v soutěži.

Karel Mora Předseda představenstva, Elektrizace železnic Praha a.s.

Bohužel je to smutná současná praxe ze strany některých konkurentů. Podívejte se na výsledky výběrových řízení. Bude zajímavé sledovat u těch nejkřiklavějších případů finanční zdraví dané společnosti a jejích subdodavatelů v průběhu realizace.

Milan Valenta Obchodní ředitel, Průmstav a.s.

V současné době jsou téměř ve všech výběrových řízeních vítězné nabídky pod hranicí nákladů.

Mám za to, že je to dnes ve výběrových řízeních naprosto běžný jev a to proto, že se do výběrových řízení hlásí všichni ať už na to mají či nikoliv, nebo jen to tak zkouší a podobné důvody. Měla by se stanovit odborná přípustnost nabídkových cen. ( Asi to ale nebude možné!).

Eštván František Ekonomický ředitel společnosti, Přemysl Veselý stavební a inženýrská činnost S dumpingovými cenami ve výběrových řízeních se setkáváme u naší konkurence velice často, respektive skoro při každé soutěži.

V rámci cenové války není nákladová cena významným kriteriem, nabízená cena vychází z ceny vyhlášené investorem a předpokladu jejího snížení konkurenčními uchazeči. Snaha o zachování tržního podílu, byť penalizovaná zápornou ziskovou, nebo dokonce obchodní marží (externí náklady vyšší než nabízená cena) vede letos k tomu, že subdodávky některých objektů například na Koridorech nelze věrohodně nakoupit za částku, uvedenou v rozpočtu pro investora.

Velké firmy zlikvidovaly velkou část vlastních výrobních kapacit a v zájmu „zachování tváře“ a splnění smlouvy je musí realizovat subdodavatelsky. Vyšší dodavatel nakupuje objekt se ztrátou (zápornou obchodní marží), protože nikoho levnějšího nesežene.

Zdá se, že věta „von se dycky najde ňákej blbec, kerej to postaví“

konečně přestává platit. Je samozřejmě otázkou, zda vyšší dodavatel

„hloupému“ realizátorovi celou dohodnutou cenu skutečně zaplatí, respektive zaplatí-li vůbec. Riziko nezaplacení je menší u zavedených velkých firem. Vzhledem k tomu, jakou „vstřícnost“ zaujímá nový zákon k „No Name“ uchazečům bez věrohodných referencí, riziko nezaplacení dohodnuté ceny za provedené práce samozřejmě stoupá.

(24)

Tento negativní trend a jeho dopady i v rámci subdodavatelského řetězce potvrzují také zástupci dodavatelů stavebních společností:

Kvůli dopadu dumpingových cen se zápornou marží se řada dodavatelů může více a více dostat do problémů s cash flow a to se projeví v platebním řetězci až s likvidačními dopady nejvíce u subdodavatelů „nahraditelných“ a těch, kteří dostávají placeno na konci stavby. Současně mohou dumpingové ceny vést k drsnému zneužití takových subdodavatelů pro zajištění aspoň nulové marže hlavního dodavatele. Nedobré zákony a jejich špatná vymahatelnost tomu přispívají. Toto celé velmi pravděpodobně povede v příštím roce a půl ke značném pročištění trhu na řadě úrovní.

Ivan Kunst CEO, Scaserv a.s.

Špatná platební morálka a dlouhá doba splatnosti se stává bohužel už tradicí. Doba obratu pohledávek se zvyšuje. U divize Weber si však platební morálku našich zákazníků pečlivě hlídáme a zároveň se snažíme i my plnit své závazky v daných termínech.

Robert Mikeš Marketingový ředitel, divize WEBER, Saint- Gobain Construction Products CZ a.s.

Délka úhrady faktur se neustále prodlužuje. V mnoha případech je na vině i stát. Rovněž tak je to i naprostá ztráta respektu mezi investorem, dodavatelem, subdodavatelem… Bohužel mám pocit, že se z každého dodavatele stává spíše objekt, kterého je nutné bez jakéhokoliv respektu a úcty „sedřít a pokořit“ a to čím více, tím lépe. S dodavatele se stal v podstatě „nepřítel“. K tomuto boji se využívá i tzv.

doba splatnosti, která ovšem v jazyce českém neznamená dobu, kdy je nutné a slušné platit. Od úvěrování je tu banka, ne dodavatel…

Libor Táglicht Výkonný ředitel, Ramirent ČR Rozhodování o použití konkrétního materiálu při realizaci stavební zakázky je v rukou stavební firmy přibližně z jedné třetiny (32 %). Nejvíce o použití konkrétního materiálu rozhodují společnosti z inženýrského stavitelství (v průměru 39 % objemu), nejméně pak firmy z pozemního stavitelství (29 %). Z hlediska velikosti nejsou patrné velké rozdíly a podíl zakázek, v nichž je výběr použitého materiálu v rukou stavební společnosti, se pohybuje okolo celkového průměru.

Nakolik jsou stavební společnosti schopny ovlivnit výběr použitého stavebního materiálu (% firem)

12 31 26 19 12

0 % objemu

1 až 19 % objemu

20 až 49 % objemu

50 až 79 % objemu

80 a více % objemu

(25)

25

V oblasti porušování risk managementu (vlastních interních předpisů), se snížil podíl společností, které ve snaze získat novou zakázku porušují své interní předpisy. Aktuálně se jedná o 49 % společností (99 % v 2012, 60 % v 2011, 52 % v 2010). K porušování interních předpisů a riskování mají sklony zejména velké společnosti (potvrzuje 76 % respondentů).

Zkušenosti s porušováním vlastního risk managementu (% firem)

9 18 22 51

Nikdy Výjimečně Zřídka Často

Téměř šest společností z deseti (59 %) je z důvodů získání zakázky ochotno nabídnout zákazníkovi i odložení plateb (tj. „úvěrování investora“). V případě velkých firem by s touto možností souhlasilo dokonce až 83 procent respondentů, malé a střední firmy ochotu úvěrovat investora potvrzují podstatně méně (48 %). V segmentech podle zaměření nejsou tak znatelné rozdíly, ale přístupnější k odložení plateb jsou spíše firmy z inženýrského stavitelství.

Ochota nabídnou zákazníkovi odložení plateb

Ano 59%

Ne 41%

V návaznosti na toto téma jsme se v aktuální studii rovněž zaměřili na problematiku faktur po termínu splatnosti, tj. problémy stavebních společností se získáváním prostředků – zaplacením – od svých klientů. Ředitelé stavebních firem uvádějí, že podíl faktur po termínu splatnosti je aktuálně na úrovni 22 procent (měřeno objemem vyfakturovaných finančních prostředků) a mezi jednotlivými segmenty nebyly zaznamenány výrazné rozdíly. Variabilita odpovědí byla ale mezi společnostmi značná – od 0 do 90 procent, což ukazuje na potenciální velké problémy u stavebních firem s vysokou mírou neuspokojených pohledávek.

(26)

Prodlení bývá způsobeno specifickou situací vzniklou u konkrétních zakázek problémy s čerpáním úvěrů od bank, s čerpáním prostředků ze státního rozpočtu nebo dotačních titulů apod.). V posledním roce problémy s dodržením lhůt splatností faktur zaznamenáváme spíše u veřejných investorů, u kterých ještě přibývá nový problém s tzn.

kategorizací prací z důvodu změn.

V současné době lze sledovat trend prodlužování splatností faktur za stavební práce. Investoři využívají možnost dlouhých splatností a vylepšují si tím vlastní finanční pozici při financování projektů.

Poskytnutí provozního úvěru od zhotovitele při financování stavby se stává pravidelným požadavkem a u soukromých investorů i podstatným kritériem při výběru stavební firmy.

Radim Martinek Finanční ředitel, VCES a.s.

Záleží hodně na investorovi. Znám investory, kteří platí předčasně a znám investory, kteří platí za rok, ale zaplatí. Někteří investoři se snaží využít trhu a již do smlouvy do výběrového řízení vloží splatnost 3 roky.

Mezi kroky, které společnosti podnikají u faktur po termínu splatnosti, patří především dohoda s investorem (potvrzuje 88 % respondentů), a to při průměrné prodlevě 27 dní. V případě delší prodlevy řeší faktury po termínu splatnosti splátkovým kalendářem (potvrzuje 72 % respondentů) případně předají k řešení právnímu oddělení (potvrzuje 73 % respondentů). K prodeji pohledávky inkasní společnosti nebo profinancování pohledávek společnosti přistupují méně často (25 % resp. 10 % respondentů), a to zejména v případě již velké prodlevy v řádech několika měsíců.

Platební morálka u státu a obcí se výrazně zhoršila. Hlavním důvodem jsou legislativní problémy (uznatelnost víceprací, FIDIC, aj.)

Hlavní problémem (alespoň dle mého názoru) je platební morálka veřejného sektoru, respektive plateb z regionálního operačního programu (u nás Střední Čechy), kde například k dnešnímu datu nemáme proplacené od investorů stavby, které byly kolaudovány v 10/12 a na další stavbě finanční etapy za 07-10/12! Práce na těchto stavbách jsou fakturovány 3x do roka s 3měsíční splatností a přesto jsou tyto platby i 6 měsíců po splatnosti. Proto si myslím, že hlavním strůjcem platební neschopnosti je nefunkční státní sektor.

Z našeho celkového pohledu není opožděné placení faktur zásadním problémem, např. SŽDC platí včas. Komplikace a zdržení vznikají u projektů (veřejných i privátních), kofinancovaných z EU.