Stránka 1
Univerzita Karlova Pedagogická fakulta
Katedra germanistiky Posudek diplomové práce
Autorka práce: Bc. et Bc. Šárka Brzková
Název práce: Die Buchgattung Erstlesebuch: Möglichkeiten der Implementierung in den DaF-Unterricht
Vedoucí práce PhDr. Tamara Bučková, Ph.D.
Oponentka: PaedDr. Dagmar Švermová
Posudek vedoucí práce
Charakteristika práce
Diplomová práce Šárky Brzkové se svým rozsahem i obsahem vymyká běžně odevzdávaným pracím. Jejím tématem, jak již vyplývá z názvu, jsou knížky prvního čtení a možnost jejich zařazení do výuky němčiny jako cizího jazyka (dále jen VCJ). Jedná se tedy o didaktiku čtenářství a metodiku čtenářských dílen ve VCJ. Vzhledem k aplikaci knížek ve školní praxi se diplomantka mj. zabývá fenoménem čtivosti (reprezentujícím především jazykové hledisko textů), který je postaven do opozice k literárně-textové analýze. Knížky prvního čtení pak představují médium nacházející se na hranici krásné literatury a zároveň literatury jako didaktického a pedagogicko-psychologického prostředku otevírajícího žákům cestu ke čtení beletrie. Diplomantka se ve svém zkoumání zaměřuje především na rakouské autory.
Zvláštnost jejího zkoumání představuje fakt, že se postupuje od jednotlivce k celku, od individuálně vedené literární komunikace k možnému nasazení literárního textu ve školní výuce, pro niž přináší řadu podnětů.
Práce je sepsána v německém jazyce s českojazyčným resumé, má 151 stran textu a 133 stran příloh.
Několik slov o vzniku a průběhu práce
Diplomantka na svém tématu začala pracovat již ve 2. ročníku bakalářského studia, a to jak na KG PedF UK, tak během svého studijního pobytu na KPH Krems/Wien (v r. 2015). Zde navázala kontakt např. jak se spolupracovníky z Institutu literatury pro děti a mládež ve Vídni (Institut für Jugendliteratur, Maeyrhofgasse 6, Wien), tak i s jednou z autorek (Saskií Hulaovou) věnujících se psaní knížek prvního čtení. Výzkum, který Šárka Brzková (roz.
Holanová)1 realizovala s rodilými mluvčími odpovídajícího věku (žáky 2. třídy ZŠ), pak o několik let později modifikovala v rámci diplomové práce do verze, v níž se zabývá prací s týmiž knížkami z perspektivy cizojazyčného čtení a výuky cizího jazyka. Diplomová práce byla průběžně konzultována jak s mou osobou jako vedoucí práce, tak s odborníky z německojazyčných zemí.
Obtížnost práce spatřuji v novátorském tématu, v komprimování poznatků z víceletého studia dané problematiky a v začlenění dvou rozličných výzkumů do formátu jedné diplomové práce.
1 Pod rodným jménem diplomantky je k dohledání i její bakalářská práce, která je v tomto posudku vícekrát zmíněna. – Pozn. TB.
Stránka 2 Komentáře k jednotlivým částem práce
Teoretická část práce má velmi pěkně promyšlenou strukturu. Obsahuje řadu složitých myšlenek i formulací, text má logiku, potřebnou šířku i hloubku sdělení. Odráží skutečnost, že se diplomantka výborně orientuje v současném výzkumu a dokáže jej reflektovat.
V teoretických východiscích
o je cenné seskupení argumentů pro a proti, které se vyjadřují k použití krásné literatury ve VCJ (kap. 1.1).
o Přínosem práce je představení Dodatku k SERRJ s ohledem na škálu literárních textů od komiksů až po beletrii s nezjednodušeným literárním jazykem (kap. 1.2).
Jako invenční lze dále označit
o kapitolu věnovanou obecně knížkám prvního čtení (kap. 2.1), která se zabývá tímto žánrem z pohledu literární vědy a stranou neponechává ani otázku média, tj.
specifické znaky knihy zprostředkující jednoduchý literární text začínajícím čtenářům;
o i kapitolu pojednávající o knížkách prvního čtení z perspektivy VCJ (kap. 2.4).
Praktickou část uvádí stručná kapitola, kterou lze popsat jako shrnutí kritérií čtivosti textu, jimiž se diplomantka zabývala již dříve a které jsou adaptací výzkumu z její bakalářské práce (kap. 3.1). Následuje poměrně rozsáhlá literárně-textová analýza vybraných knížek prvního čtení, která má za úkol tyto knížky precizně představit jako materiál, jež se vzápětí stane součástí empirického šetření (kap. 3.2). Z důvodu komparace výsledků práce s literárním textem s rodilými a cizojazyčnými mluvčími samotný výzkum zčásti kopíruje, zčásti prohlubuje a rozšiřuje šetření, které diplomantka uskutečnila v Rakousku.
o Z pohledu metodiky bylo úkolem výzkumu v ČR vysledovat podmínky a navození situace, v níž mohou zaujmout starší dětské čtenáře knížky prvního čtení původně adresované rodilým mluvčím v mladším dětském věku.
o Z pohledu tematické vhodnosti šlo o to, zjistit atraktivnost rozličných témat pro starší žáky.
o Třetím úkolem byla diagnostika motivace čtení ve vztahu k autentickému a zjednodušenému literárnímu textu.
Novému výzkumu se diplomatka věnuje v páté kapitole; nejprve uvádí základní fakta o šetření, posléze se zabývá popisem jeho průběhu a vyhodnocením.
V podkapitole 5.3 věnované cílům, předmětu, hypotézám je nutné vytknout o ne zcela úplný popis předmětu empirického šetření,
v němž nešlo jen o porozumění ukázce z knížky Selma steht kopf, ale i o začlenění této do tematického kontextu dalších pojednávaných děl,
v němž byla zkoumána individuální preference žáků cílících na volbu mezi knížkou či knižním sešitkem, se kterými by bylo možné pracovat i ve VCJ;
o absenci zmínky o metodologii výzkumu,
a to jak poznámky týkající se výzkumu čtivosti,
tak poznámky k metodám diagnostikujícím porozumění textu a vztah cizojazyčného čtenáře ke čtení krásné literatury;
Tato opomenutí lze zřejmě vysvětlit detailním zpracováním metodologie v bakalářské práci2 autorky, která považovala otázku metodologie ve svém následujícím zkoumání již za vysvětlenou. I přesto lze kapitolu označit za obsahově nosnou, neboť v diplomové práci představuje cenný předstupeň ke kapitole 6, která pojednává o implementaci knížek prvního čtení do VCJ. Empirické šetření je tak završeno teoretickou reflexí o didaktice čtenářství (kap.
2 V obou pracích byla porovnávána kritéria čtivosti, tj. jazykové obtížnosti, ve vztahu k volbě autentického nebo zjednodušeného textu ze strany čtenáře. Zatímco v bakalářské práci šlo o výzkum čtivosti a čtenářství v rodném jazyce, v diplomové práci Šárka Brzková tuto problematiku transponovala do oblasti cizojazyčné četby.
Zachována zůstala i metoda individuálních strukturovaných rozhovorů.
Stránka 3 6.1), kterou diplomantka doplňuje příklady konkrétních metod práce s literárním textem ve VCJ (kap. 6.2).
Ve srovnání s teoretickou částí není praktická část rozvíjena lineárně, nýbrž metodou popisu experimentu, která je střídána návraty k teorii. Čtení neusnadňují ani kontinuální návraty k rakouskému výzkumu, které jsou nicméně nutné.
Bohatě zastoupené přílohy lze popsat jako další ohlédnutí diplomantky za empirickým šetřením v bakalářské práci, neboť do příloh zařadila kresby rakouských žáků doplněné minidialogy cílícími na porozumění textu. Tyto protokoly mohou posloužit jako materiál ke komparaci se zkoumáním popsaným v předkládané diplomové práci v kapitole 5.4. Přílohy nejsou ošetřeny dalším komentářem.
Seznam literatury představuje velký počet sekundárních zdrojů, od tradičních pramenů po nejnovější publikace z roku 2019.
Celkové hodnocení
Diplomovou práci Šárky Brzkové hodnotím i přes některé připomínky jako velmi zdařilou, obsahově přínosnou a ráda ji doporučuji k obhajobě. Domnívám se, že její společné vydání s bakalářskou prací, s níž vytváří jeden velký celek, by mohlo být atraktivní pro některá rakouská nakladatelství.
Problematika nasazení literárních textů do vyučování druhému a cizímu jazyku přitahuje ze strany vědecké i pedagogické veřejnosti stále větší pozornost, neboť četba literatury může posloužit jako jeden ze socializačních faktorů vedoucích mj. k prohloubení interkulturní kompetence. Obě práce jsou velmi rozsáhlé, a tak lze diplomantce jen doporučit hodně štěstí i sil při další možné práci na textech.
Otázka k obhajobě
1. Co bylo na Vaší diplomové práci nejobtížnější a co bylo naopak snazší, než jste předpokládala?
2. Které empirické šetření pro Vás bylo náročnější a proč?
Odolena Voda, 20. 5. 2020 PhDr. Tamara Bučková, Ph.D.
