Předkládaná bakalářská práce se zabývá textově-lingvistickou a textově-literární analýzou lužickosrbské lidové pohádky „Panna, která nechtěla do postele“, která byla v roce 2006 nově převyprávěna známým spisovatelem z Horní Lužice, Jurijem Brězanem. Na jedné straně je text analyzován z pohledu textové lingvistiky, zejména prostřednictvím definice textu, textuality a téma-réma analýzy. Na druhé straně je zkoumáno, do jaké míry je vybraná pohádka literárně adaptovaná, jak moc se odlišuje od historicky první písemně zaznamenané varianty pohádky, jaké zde lze nalézt pohádkové syžety ve srovnání s českým a německým pohádkovým bohatstvím a čím jsou v textu charakterizovány typicky lužickosrbské pohádkové rysy.
Na jedné straně je text analyzován z pohledu textové lingvistiky, zejména prostřednictvím definice textu, textuality a téma-réma analýzy
Volltext
ÄHNLICHE DOKUMENTE
ob es genug Belege für die gruppengenitivische Flexion der Wortpaare gibt, wird die Vorkommenshäufigkeit dieser Beispiele in Korpora ausführlicher analysiert und es
V praktické analýze vychází tato práce ze srovnání komiksu s literárním dílem, přičemž je využito poznatků, které byly získány v teoretické části.. Důraz je
Die expliziten Erwähnungen wurden auch in der zweiten (aktiven) Phase weiterhin notiert um beobachten zu können, ob jedoch wenigstens eine explizite Struktur
Bakalářská práce se zabývá postupem (resp. sekvencí) osvojování německého slovosledu a použitelností tohoto postupu při výuce cizího jazyka.. Materiálový
Bruno Apitz analysiert in seinem Werk die letzte Woche des Konzentrationslagers Buchenwald. Die illegale Widerstandsorganisation im Lager bereitet sich auf
Proto práci nechci hodnotit ex negativo: chápu, že nemoc umožnila diplomandce dát se do práce až v březnu a že tvorba textu byla obtížná i během ozdravného pobytu,
Die Wörterbücher stimmen bei der Exemplifikation im Folgenden überein: Sie alle legen die Wendung an Ort und Stelle 62 fest. Das Langenscheidt gibt noch eine wichtige Anmerkung dazu
Als Hauptquellen werden die Bücher: Thomas Grumke, Bernd Wagner (Hrsg.): Handbuch Rechtsradikalismus: Personen – Organisationen – Netzwerke, vom Neonazismus bis in die Mitte
